Příspěvky

Můj rodič psychopat aneb následky výchovy rodiče s poruchou osobnosti v dospělosti

Můj rodič psychopat aneb následky výchovy rodiče s poruchou osobnosti v dospělosti

Jedním z typů klientů, kteří navštěvují naší poradnu jsou dospělí lidé, kteří vyrůstali v dětství s rodičem s poruchou osobnosti. Nemluvím teď o klientech, kteří následkem toho trpí poruchu osobnosti také. Mluvím o relativně zdravých lidech, kteří si ale odnesli pocit hluboké nehodnoty, která je mnohdy trápí celý život, pokud s tím nepracují.
Děti, kteří vyrůstaly s takovým rodičem trpí v dospělosti nejen nízkým sebevědomím, ale nacházejí se po většinu svého života v pocitu bezmoci, stagnují, podléhají manipulacím či sami manipulují. Očekávají od lidí spíše zákeřnost, málo nebo vůbec svému okolí nedůvěřují. Bojí se udělat chybu, aby nebyli potrestání křikem, ponížením nebo i násilím. Následkem toho všeho trpí pocitem vnitřní nesvobody a cítí se svázaní a napospas osudu či dokonce podléhají úzkostem a depresi.

Můj rodič psychopat aneb následky výchovy rodiče s poruchou osobnosti v dospělosti
V dětství takové děti zažívají často pocity ponížení a jsou manipulováni, což nemusí vůbec rozpoznat. Pochopí to mnohdy až na sezení v poradně, kde si uvědomí, že se v životě neustále bojí, že je bude někdo ovládat a také se skutečně chovají nevědomě jako oběti a ovládat se nechají. Jako děti neměli od takového rodiče jasné pokyny, co je dobře a co špatně. Jednou mohl rodič dítě až narcistně vyzdvihovat a podruhé ponížit a vnuknout mu pocit neschopnosti. Lidé s poruchou osobnosti v podstatě pouze manipulují, takže se jejich děti nenaučí komunikovat v důvěře a otevřeně. Neustále musí být v napětí a vypěstovat si „signálky“, aby vycítili, jakou náladu má zrovna rodič. Doma tedy nevznikají pevná a jasná pravidla chování, kdy dítě jasně víc, co se rodiči líbí a co ne, ale dítě se naučí řídit náladou rodič, která je ale proměnlivá a nestálá. Tento návyk zůstává dítěti až do dospělosti. V dospělosti tak nevyjadřuje jasně svá přání a potřeby, ale řídí se podle potřeb a přání druhých, protože si myslí, že je to od nich očekáváno. Navíc ani nemají pocit takové zdravé hodnoty, že mají na své potřeby nárok-doma na ně nárok jako děti nikdy neměly. Jako dospělí nevyjadřují také své hodnoty z toho důvodu, že si v dětství nevypěstují vnitřní kompas svých vlastních pocitů a intuice. Na jejich vlastní pocity není ve takovém vztahu čas, protože se stále musejí starat o to, jak se vyhnout „trestu“ a tedy špatné náladě rodiče.

Můj rodič psychopat aneb následky výchovy rodiče s poruchou osobnosti v dospělosti
Tento rodič zároveň s manipulacemi vyvolává v dítěti pocity závislosti – „ty beze mě nepřežiješ, jsi absolutně k ničemu a nikdo se o tebe nepostará, můžeš být rád, že mě máš“. Nic takového nemusí vyslovit nahlas, dokonce i když ses ním dítě cítí velmi nedobře a těší se na svobodu, buduje se v něm pocit, že bez svého rodiče je k ničemu. Vybuduje si tak závislostí vztah, který pak aplikuje na své přátelské a partnerské vztahy. Může mít ale také opačný projev a to je izolace v životě, kdy se natolik bojí opuštění a natolik vnitřně věří, že je špatný (to co mu namluvil rodič),že ukončuje vztahy ještě dříve než začnou. Bojí se, že kdyby ho partner poznal „doopravdy“ a odhalil, „kdo skutečně je“, opustil by ho a to by bylo pro člověka trpícího silnou nehodnotou právě potvrzením této nehodnoty. Z takového ponížení má pak obrovský a mnohdy dlouho nepřekonatelný strach.
Důležitým znakem provázející děti-dospělé s rodičem s poruchou osobnosti jsou trýznivé a opakující se myšlenky nehodnoty, které jim rodič namluvil. Ač už s jejich rodičem nežijí, mají ho stále v hlavě. Je jim je stále věznitelem a tyranem zároveň. Kdykoli se chtějí uvolnit, osvobodit či splnit si své potřeby, zasáhne vnitřní rodič s ukazováčkem a přísným zákazem- Na to nemáš právo! Základní běžná lidská práva jsou totiž v takové domácnosti zakázány.

Co může pomoci?

Práce s klientem, který vyrůstal v prostředí plném překroucených a absurdních projevů rodiče je často zdlouhavá, protože vnitřní hodnota dospělého s takovými zkušenostmi je pochroumaná zcela od základů. Nejedná se jen o snížené sebevědomí, ale o pocit absolutní nehodnoty. Ve chvíli, kdy takový klient zažije dlouhodobý pocit důvěry ve svého terapeuta a možná první pocity důvěry vůbec, může začít ozdravný proces. Klient získává poprvé v životě podporu od druhého člověka, získává „povolení“ se uvolnit se, plnit si své potřeby. Terapeut ho doprovází v životě a pomáhá mu ujasňovat, co je nezdravý strach, který mu dobře neslouží a co jsou naopak pocity, které je dobré poslouchat. Dodává mu odvahu, věří mu, dělá parťáka a buduje tak pocit – zvládneme to spolu – který takový klient do té doby mnohdy nezažil. Terapeut se nenechá odehnat zejména na začátku procesu neustálým postojem oběti klienta a pocity bezmoci. Dává mu pocit, že ho neopustí, bude s ním do té doby než se klient sám bude cítit natolik silný, aby terapeutický vztah opustil. Tím, že si s terapeutem buduje zdravý vztah se mu pomalu daří získávat odvahu dělat to i v jiných vztazích. Terapeut dává takovému klientovi také zdravý náhled, jak svět skutečně funguje. Například, že lidé dělají chyby, nefungují vždy jen výkonně, jsou ochotni druhým i nezištně pomoci, nežijí jen hodnocením druhých a pokud ano, je to jejich problém a cílem není plnit druhým jen jejich očekávání.

Můj rodič psychopat aneb následky výchovy rodiče s poruchou osobnosti v dospělosti
Klient se postupně dostává z pocitů deprese a bezmoci, do pocitu nevelké spokojenosti, ale bez utrpení. Až po nějaké době se naučí plnit i svá přání a přestává trpět právě tím, že se zbavil pocitu, že svůj životě nemůže ovládat. Uvědomí si, že má své život ve své moci a může ho sám korigovat. Mnohdy mu tento nový pocit změní život od základů a míří zcela jiným směrem než původně, kdy se nechal jen unášet proudem, kdy hrál na druhé hry a nebyl sám sebou, aby stále plnil očekávání druhých. Jeho skutečné Já dostává konečně prostor, někdy poprvé v životě, někdy ho naposledy zažil v úplném dětství, kdy se ještě nestačil svého rodiče bát nebo kdy se jím ještě jeho rodič necítil být ohrožen.

Tereza Zahrádková

Systemická terapie - co je to?

Jak změnit svůj život k lepšímu?-Buďte autorem svého života

Třeba to příští rok bude lepší…, ty máš peníze, tak se ti daří lépe.., ty máš lepší práci, tak to máš jednodušší…, ty máš partnera, co ti pomáhá, tak na to nejsi sama…,

Stěžujeme si, modlíme se, chodíme k astrologovi, doufáme, ale změna nepřichází…změna totiž nepřijde, pokud ji sami neuděláme. Mnoho lidí smýšlí bezmocně, závisle a pochybují o sobě a své vůli věci změnit. Dokonce by se dalo říci, že snad někteří ani nevědí, že to na světě  funguje tak, že většinu svého života si ovládáme sami a to nehledě na naše původní rodinné prostředí. To patří mimochodem k hlavním pochybnostem ohledně toho, že jde život změnit v lepší, když k tomu nepřispělo původní rodinné prostředí. Většina klientů, kteří však prošli sezeními s terapeutem či koučem jsou důkazem, že původní negativní rodinné prostředí je spíše přítěž než budoucí osud. Osudem se však stane, pokud s ním není pracováno. Základem změny v životě je uvěřit faktu, že můžeme mít na svým životem MOC a to změní zcela vše.Rozhodně to do velké míry změní naší budoucnost.

Jak změnit svůj život k lepšímu?-Buďte autorem svého života

Lidé často visí na svých zaměstnavatelích, jakoby nevěřili, že mohou zlepšit své schopnosti, dovzdělat se nebo prostě jen změnit svého zaměstanavatele. Stěžují si na své partnery, že jim nevyhovují, ale nevěří, že mohou mít lepšího a že se také sami mohou stát „lepšími“partnery. A tak s nimi zůstávají. Nadále se nechávají využívat, ponižují se ve vztahu, nevěří si a pak se podivují, že s nimi partner nezachází jako s hodnotnou bytostí.

My všichni můžeme svůj život změnit. Je ale nutné začít jinak přemýšlet. To, co si myslíme ovlivňuje naše emoce a ty zase naše chování.Pokud si tedy nedůvěřujeme a nepracujeme na zlepšení našeho sebevědomí, ovlivní to pravděpodobně všechny naše oblasti. Budeme mít horší práci než ostatní, nevhodnějšího partnera, budeme mít méně peněz a celkově horší kvalitu našeho života.Budeme se cítit méně šťastni a budeme tento vzorec předávat dál, našim dětem.Jak změnit svůj život k lepšímu?-Buďte autorem svého života

 

Naše vnitřní přesvědčení předaná od rodičů nebo naše vlastní nás silně ovlivňují a to jak pozitivně, tak negativně.

Pokud nám někdo bude celý život říkat, že budeme úspěšní a bude nás k tomu zdravě vést, velmi se zvyšuje pravděpodobnost, že tomu sami uvěříme a budeme se od mala nastavovat na úspěch. Svým chováním a myšlením nebudeme vůbec pochybovat o tom,že by to tak nebylo.To je nejlepší cesta úspěchu ať už rodinného či pracovního. Pokud to „za vás“však v dětství nenastaví rodiče, není nic ztraceno.V dospělosti můžete své myšlení změnit díky své vlastní práci  spolu s terapeutem na  sezení. Jsou dvě možnosti  jak svůj život měnit. Můžete buď měnit své chování a tím se později přizpůsobí vaše emoce i myšlení a to jednodušše proto, že pokud změníte své chování bude i reakce okolí na vás jiná a tím se budete cítit jinak a vaše myšlenky budou také jiné.

Příkladem může být, že se ve vztahu zachovám jako bych sis sebe vážila- odmítnu se nechat využít apod, pokud v tomto chování chvíli setrváme, i když ještě sami nevěříme, že máme vyšší hodnotu, začne partner reagovat jinak, ucítí naše hranice a přestane se k nám chovat jako k bezcenné bytosti. Může se také stát, že vás na základě takové změny opustí, to je však jen známka toho, že vás potřeboval jen jako nehodnotnou a nesebevědomou a vy máte nyní s tímto chováním šanci najít k sobě někoho, kdo vás bude více respektovat. Ve chvíli, kdy se k vám lidé začnou díky vaší změně chování chovat s větším respektem, začnete se i vy cítit sebevědomější a vaše myšlenky i emoce začnou být pozitivnější.Jak změnit svůj život k lepšímu?-Buďte autorem svého života

Další možností je, že se díky práci na sezeních a podpory terapeuta začnou měnit vaše myšlnenky. Začnete věřit ve svou hodnotu a začnete se cítit sebevědomější, tím se začne měnit i vaše chování. Výsledek je pak podobný jako v uvedeném příkladu.

Uvěříte li, že máte moc nad svým životem, tedy moc ho měnit, máte vyhráno! Naše hlava je hybatelem našeho života. Každý máme k dispozici klíč k tomu, jak svůj život změnit.Někteří ho jen hledají a někteří dokonce neví, že existuje.

Tereza Zahrádková

Doporučení na knihy podporující přirozený porod-jak jít k porodu beze strachu?

Doporučení na knihy podporující přirozený porod-jak jít k porodu beze strachu?

Vzhledem k většímu množství online dotazů na téma strachu z porodů bychom vám rádi doporučili knihy, které se zaměřují na strach z porodu a které pomohly našem klientkám. Mnoho žen se stále spoléhá pouze na lékaře, kteří ale zrovna s duší těhotné ženy pracují minimálně. Nemají na to čas a hlavně, specializují se na komplikované porody a není se pak co divit, když v každém malém mnohdy i nepodstatném vybočení u ženy v těhotenství nebo při porodu vidí rizika, která ženu vyděsí, přestože pak mnohdy vůbec nenastanou. Určitě existují objektivní rizika,která někdy i nastanou a pak je potřeba lékařů a jejich zásahů. Rádi bychom ale připomněli, že existuje i psychika,která je poměrně snadno naprogramovatelná, pokud se cítíme oslabeni. Jednoduše, pokud se tedy budeme dlouhodobě  a hluboce něčeho obávat a lékař nás v našem strachu ještě hodně podpoří, může se nastartovat proces, který by bez toho ani nenastal. Již z různých výzkumů a dotazníků je patrno,že pokud žena před porodem tráví zbytečně mnoho času v nemocnici, zvyšuje se stres a tím mohou nastat i různá rizika u porodu.

Tři knihy,které doporučujeme slouží ženě k tomu, aby se před porodem „naprogramovala“, nastavila na bezproblémový porod a odbourala tak rizika, která by nastala pouze z důvodu vnitřního strachu,který může být právě u porodu kontraproduktivní.

Doporučení na knihy podporující přirozený porod-jak jít k porodu beze strachu?

První knihu, kterou doporučeme je Nová doba porodní od Vlastimila Marka,vrací se kořenům přirozeného porodu. Dokáže úžasně nastavit myšlenku,že porod je pudová záležitost, která je ženám přirozená a její tělo je na něj připraveno.Vrací se k příkladům žen,které neměly dostatečné vdělání ani možnosti výběru a prostě je ani nenapadlo,že by měly mít z porodu strach a tak bezpotíží a téměř bezbolestně rodily.Kniha se také vrací do historie porodu a připomíná,kdy vznikl strach z porodů.Tedy do přelomu vyhnání bab porodních a nástupu církve a lékařů, kteří porody považovali za nečisté a ženy za nemravné.Připomeňme také, že i potraty byly v té době zcela běžné.Když žena potratila bralo se to jako běžná záležitost, kdy poté otěhotněla znovu. V dnešní době efektivity a tendenci, že musí být vždy vše funkční, se potraty začaly brát jako obrovské riziko znovu otěhotnět. Ženy už se pak obávají, že potratí znovu apod.Psychika začíná pracovat naplno. S tím tato kniha pracuje a pomohla mnohým našem klientkám prožít krátký a hezký porod.

Připojujeme ještě dvě knihy a to Orgasmický porod-Davisová a Bonarová od a Hypnoporod-Monganová,které jsou napsány v podoném duchu.Tedy, že porod může být hezký, bezbolestný nebo téměř bezbolestný,když předtím odbouráme strach!

Doporučení na knihy podporující přirozený porod-jak jít k porodu beze strachu?

 

Strach po porodu - strach,že se pozvracím nebo omdlím mezi lidmi

Strach po porodu – strach,že se pozvracím nebo omdlím mezi lidmi

Dotaz:

Dobry den..trapi me muj zdravotni stav..ktery podle lekaru je dobry,takze na vine je nejspis psychika..jsem 1,5 let po porodu a nikdy predtim jsem to nemela nebo aspon o tom v take more nevim..jsem totalne bez nalady,energie,nic me nebavi mam s manzelem strach jezdit uz i nakupovat,na vylety a nebo i k rodicum..co se tyce jidla to je taky katastrofa zhubla jsem a jim jak vrabec mam strach ze mi bude spatne a budu zvracet :(..dp vseho se musim nutit,kdyz mam nekde jed nakonec to dopadne tak ze treba ani nejedu..je mi toto neprijemne a nechci na to uzuvat antidepresiva aby mi bylo jeste hur kvuli vedlejsim ucinkum..trpim i na premestruacni syndrom pred menstruaci jsem totalne vystavena a unavena ,nechutenstvi atd a to uzivam HA..ktera mi nikdy nevadila..prosim jak z toho ven a konecne zit a nebat se porad neceho ze budu zvracet a unavena a ze nekde omdlim a takive stavy 🙁

Strach po porodu - strach,že se pozvracím nebo omdlím mezi lidmi

Odpověď:

Dobrý den, děkujeme za důvěru a zaslání vašeho dotazu. Z obsahu vašeho dotazu pro mne plyne, že nejspíše trpíte úzkostí, kterou nazýváme agorafobie – strach opouštět domov z různých důvodů, pocity omezení v životě kvůli svým strachům apod. V každém případě se jedná o úzkost, která vás nyní zbytečně omezuje a zcela chápu, že byste se jí ráda zbavila.

Úzkost je vždy potlačená emoce, často se jedná právě o ty negativní -smutek, vztek, strach. Úzkost není náš nepřítel, mozek si ji vždy vytvoří, aby se „ochránil“ před nějkaými pocity nebo situacemi, které by pro naše nevědomí byly ještě více nepříjemné. Může se  jednat třeba o situace, kdy v životě potřebujeme udělat změnu, ale bojíme se jí a tak nám „raději“mozek vytvoří úzkost, kterou se pak zabýváme místo toho, abychom dělali pro nás důležité kroky. Teď však mluvím spíše obecně, protože neznám plně váš příběh.
Co se týče vaší úzkosti. Zkuste zapátrat odkud plyne. Chtěla byste nyní udělat nějakou změnu, které se bojíte? Pamatujete si chvíli, kdy úzkost vznikla?(toto nemusí být přesné vodítko, vzhledem k tomu, že většinou dojde nejdříve k nevědomému potlačení našich nepříjemných emocí a úzkost tak vznikne ve chvíli, se kterou se nám již nic nepojí-vznikle až následně třeba několik dní až měsíců po potlačení emocí).
Dále se dá pracovat přímo s úzkostí samotnou.Když se bojíte, že se pozvracíte nebo omdlíte, co by se stalo potom?Co by na tom bylo tak hrozného…příklad odpovědi – nemohla bych se postarat o dítě, zůstalo by někde samo, ohrozila bych ho nebo lidé by mě vnímali jako slabou, co by si o mě druzí mysleli apod.
Zkuste také propátrat všechny vaše životní oblasti-co se po porodu změnilo.Jste spokojená s vaším partnerem? Jak se cítíte sama se sebou-př.cítím se na mateřské opuštěná apod.Staly se kromě porodu u vás nějaké další životní změny?
Strach po porodu - strach,že se pozvracím nebo omdlím mezi lidmiZkuste si na tyto otázky sama odpověd, už porozumění sama sobě mnohdy pomůže k uvolnění potlačených emocí a tím se i nemoc-úzkost může uvolnit.
Nejvíce bych vám však doporučila zaplatit si pár sezení v poradně, kdy vás terapeut nebo poradce sám navede. Někdy je pro lidi těžké, aby sami rozklíčovali vzniklou úzkost. Doporučila bych vám věnovat si pár hodin pro sebe spolu s poradcem a zbytečně se netrápit.
V naší poradně nabízíme i sezení přes Skype.Já osobně bych vám nejvíce doporučila poradkyni a koučku Hanku Lustikovou, která pracuje se speciální metodu, kdy se dostane otázkami právě do vašeho nevědomí, kde se mohou skrývat vaše potlačené potřeby a emoce.Pokud byste chtěla pracovat s terapeutkou, přes Skype u nás pracuje např.Kateřina Vašíčková,která je také moc šikovná.
Ještě doplňuji pro  více informací článek:

https://psychologie.cz/uzkost-neni-nepritel/

Doufám, že vám odpověd pomohla. V případě potřeby se k nám objednat zavolejte prosím na tel.732816663 nebo vyplňte objednací formulář:

S pozdravemVedoucí poradny Therapia

Tereza Zahrádková
Život s upírem. Vliv negativních lidí na jejich okolí.

Čerstvé zamilování-bezdůvodný strach, že mě partnerka opustí

Dotaz: Dobrý den , je mi dvacet dva let, před pul rokem jsem si našel bezva partnerku, prošli jsme si už mnohým a ja vím že ji moc miluju a ona mě taky (dokazuje mi to každý den ) dva měsice bydlíme spolu a je to užasné až na to že v posledních dvou tydnech mam v hlavě negativní myšlenky a představy typu co když to nevyjde, co když mě opustí, přitom vím že nic takového nehrozí ale myšlenky se pořád vkradají do hlavy, nevim co mám dělat a nechci aby nám to pokazilo náš dlouhodobý a krásný vztah, předem děkuji za odpověd
Čerstvé zamilování-bezdůvodný strach, že mě partnerka opustí
Odpověď:

Dobrý den,

je skvělé, že jste si našel partnerku, která Vám takto sedí. Není příliš časté, aby dva lidé ve vašem věku začali společne bydlet už po půl roce. Dovolím si tvrdit, že alespoň první rok, možná i dva, jsou roky seznamování se, poznávání toho, jaký ten druhý doopravdy je. Je tedy velmi důležité rozlišovat mezi láskou a stavem zamilovanosti. Láska je stav plný emocí a vzájemné důvěry. Je vybudována na základech dlouhodobějšího vztahu, kdy se partner a partnerka navzájem znají a mohou si navzájem důvěřovat.

Zamilovanost je proces, který vede k vytvoření opravdové lásky. Je to z pravidla velmi intenzivní pocit, kteři mnozí lidé mohou zaměňovat za opravdovou lásku. Nezpochybňuji význam zamilovanosti, je velmi důležitá a bezesporu zde mohou probíhat stejné emoce, jako když se bavíme o lásce samotné. A koneckonců bez zamilovanosti by láska ani nemohla vzniknout. Rozdíl bych však viděl v intenzitě pocitů a emocí. Člověk považuje vztah za střed jeho „vesmíru“, idealizuje si partnera či partnerku a začíná plánovat budoucnost vztahu. O jakémkoliv problému či nejistotě nechce slyšet. Jelikož je vztah teprve na začátku, nemusí být ještě dostatečně vytvořená důvěra. Právě důvěra je to, co pro mě definuje rozdíl mezi zamilovaností a láskou. Vytvořit vzájemnou důvěru může trvat delší dobu.

Co tím chci říct? Domnívám se, že se právě nacházíte ve fázi zamilovanosti. Vaše strachy jsou pravděpodobně výsledkem tohoto stavu. Je dost možné, že se v ní nachází i vaše přítelkyně. Je to naprosto přírozené. Už po půl roce spolu bydlíte. To je veliký krok v jakémkoliv vztahu a často ukáže jeho sílu. Pokud jste si již, jak říkáte, prošli mnohým, je to velmi dobré znamení do budoucna. Svou přítelkyni tak milujete, že se naprosto přirozeně bojíte o to, že jí ztratíte. V zamilovanosti je strach znásoben jelikož jsou znásobeny i všechny emoce, které směrem k druhému prožíváme. Veškeré špatné myšlenky týkající se vzthau nebo naší druhé polovičky jsou zesíleny, ale my si toto zesílení nejsme schopni uvědomit. Půl roku je ve vztahu krátká doba. Pro zamilovaného je spousta pocitů nových a tak ho přirozeně začnou napadat chmurné myšlenky, protože nechce, aby to skončilo. Pochybnosti však mohou být i znamením toho, že Vám na vztahu záleží, což je ve vzthau potřeba. Proto bych se na ně nedíval jako na něco vyložené špatného.

Čerstvé zamilování-bezdůvodný strach, že mě partnerka opustí

Zkuste příjmou a uvědomit si, že podobné myšlenky jsou součástí procesu vytváření dlouhodobého vztahu. Na podobné myšlenky se dívejte jako na výsledek toho, že Vám na vztahu velmi záleží. Zkuste si o tom s přítelkyní promluvit. Ukažte jí, že Vám na vztahu velmi záleží a třeba Vám její reakce pomůže se ujistit, že je vše v pořádku. Je důležité o těchto věcech komunikovat, protože pokud pochybnosti pocházejí z něčeho konkrétního, jako například určité chování vaší přítelkyně, je důležité, aby o tom ona věděla a mohli jste to společně řešit.

S pozdravem

Tomáš Novotný

Doplnění vedoucí poradny: Pokud máte pocit, že jsou vaše myšlenky takto negativní dlouhodobé a bezdůvodné, může se jednat o nižší sebevědomí.Takové pocity tedy mohou pramenit z pocitu vlastní nedostačivosti a z toho pramění strach z opuštění. Člověk, který si zdravě a sebevědomě věří, že je plnohodnotný, takové strachy často nemívá, protože si sebe váží a má stejný pocit i z partnera.