Pro koho je terapie určena?

S jakými obtížemi přicházejí adolescenti

Pro dospívající s :

  • obtížemi v rodině, které se mohou odrážet na chování a náladě dospívajícího (závislost rodičů, obtížný rozvod, domácí násilí, obtížná komunikace a stanovení pravidel, atd.)
  • se zdravotními obtížemi dítěte, které mohou souviset s těžkou situací v domácím či školním prostředí nebo mezi vrstevníky
  • s agresivitou či strachem
  • s dalšími projevy poruch chování
  • narušené sebeschéma, rozvíjející se poruchy příjmů potravy, problematická pozici ve vrstevnické skupině (agresor-oběť šikany), neschopnost vymezit své hranice, potíže ve vztahu k autoritám, poruchy pozornosti, nedostatek specifických dovednosti pro zvládnutí školy jakožto instituce, experimenty či počínající závislost na návykových látkách, příslušnost k nevhodné vrstevnické skupině, nepřítomnost životních cílů (smyslu života) či jejich nedostatečná diverzifikace a tedy prožívaná nuda, disharmonické nálady, nepřítomnost nosných mezilidských vztahů, potíže ve vztazích s rodiči či mezi rodiči, traumatické zážitky (např. sexuální zneužívání), vrstevnickými problémy dospívajícího ve škole, na kroužcích například při navazování vztahů atp.

Jak pracuje terapeut s adoslescenty

  • V mnoha případech jde o dlouhodobě trvající potíže, které byly zanedbávány, přehlíženy nebo si s nimi systém, v němž klient vyrůstá (rodina, škola, vrstevnická skupina), nevěděl rady. Potíže u adolescenta mohou být důsledkem malé důvěry v rodiče z různých důvodů – strach z výčitek, ponížení, zavrženími agrese od rodiče.
  • Nezbytnou podmínkou v terapii  je proto vytvoření atmosféry bezpečí a důvěry, v níž může vyrůstat terapeutický vztah mezi terapeutem a dospívajícím. Takové prostředí je důležité pro sdílení osobních starostí a těžkostí dospívajících a hledání vhodných způsobů jejich řešení v obtížném období dospívání.
  • Způsob spolupráce je vždy odlišný a konkrétní postupy jsou ušity na míru každému dospívajícímu zvlášť ve shodě s vypracovaným terapeutickým kontraktem.