Příspěvky

Partner kvůli mně odešel od rodiny-teď nemohu selhat!

Partner kvůli mně odešel od rodiny-teď nemohu selhat!

Dotaz:

 

Dobrý den, poznala jsem se s přítelem před rokem a on kvůli mně po půl roce opustil přítelkyni a roční dítě. Vzhledem k tomu, že nás od sebe dělí hodina a půl cesty a oba pracujeme, tak se vidíme velmi málo. V plánu je, že se přestěhuje za mnou a začne pracovat tady. Ale vzhledem k tomu, že kvůli mně opustil rodinu a pro všechny to byl velký šok, mě začalo děsit, že já teď nemůžu selhat. Začala jsem pořád dokola přemýšlet, zda ho vlastně miluju, zda s ním můžu být už napořád. Vím, že je to skvělý chlap a lepšího bych jen těžko potkavala, ale neustále se mi vrací tyhle myšlenky. Další věc je, že bez nějak nedokážu normálně fungovat, psychicky se úplně hroutím a mám obavy, že se něco pokazí. Když není se mnou, neustále na něho myslím a nejsem schopna žít svůj život. Když na něho minutu nemyslím, tak si hned říkám, že ho určitě už nemiluju. Nechápu co se se mnou děje, nikdy jsem tohle neměla a mám strach, že tímhle chováním a takovými myšlenkami ho od sebe odezenu..nějak nevím jak se zbavit toho stresu a obav které prožívám..předem moc děkuji za odpověď.

Partner kvůli mně odešel od rodiny-teď nemohu selhat!

Dobrý den,

V první řadě bych Vám ráda poděkovala, že jste se na nás obrátila. Zároveň díky za Vaši důvěru a otevřenost.

Situace, ve které se nyní nachází pro Vás zřejmě není vůbec jednoduchá. Vnímám velikou dynamiku, která se ve Vás odehrává a zrovna ta, může být vyčerpávající, pro nás matoucí, znejišťující, ale také plná příjemných pocitů a vášně.

Na začátku vztahu si každý z nás prochází obdobím tzv. vášnivé lásky. Toto období může trvat pár měsíců, ale i roky. V tomto období jsou lidé zamilovaní, vášnivě zamilovani. Jeden na druhého neustále myslí, chtěli by být tomu druhému neustále na blízku. Mají pocit, že bez toho druhého nemohou dýchat a neumějí si představit bez toho druhého svůj vlastní život. Později se tato fáze promění ve vztah přátelský, kdy k sobě oba přistupují jako k partnerům sobě rovným. Stále k sobě chovají sympatie, ale vztah je již založen spíše na porozumění, vzájemné důvěře a pomoci. Toto je asi jedna z možností, jakým způsobem se vztahy vyvíjejí.

Nechci Vás poučovat ani Vám dělat přednášku. Chci Vám jen nabídnout pohled, který by mohl poukazovat na to, že Vaše momentální pocity, že bez svého protějšku nemůžete být a neustále na něj myslíte, mohou být v pořádku.

To, co však vnímám jako ohrožující jsou pocity viny. Ano, Váš partner odešel od své přítelkyně a ročního dítěte. On však neodešel jen kvůli Vám, ale také kvůli sobě. Uvědomte si, že to, že Váš nynější partner odešel a zvolil si Vás byla jeho volba. Neberte na sebe zodpovědnost za něho. Lidé se milují ale i rozcházejí. Ten, kdo odchází ze vztahu má k tomu vždy nějaký důvod a ten jako takový si sám před sebou ale i před ostatními odůvodní a obhájí. Zároveň je za své jednání a rozhodnutí zodpovědný.

Partner kvůli mně odešel od rodiny-teď nemohu selhat!

Právě možné pocity viny ve Vás mohou podporovat touhu být dokonalá a bez chyby. Zároveň si neumíte představit a připustit si, že by Vám to nemuselo s partnerem vyjít. Z jakého důvodu si zakazujete myšlenky na to, že by to nemusel být vztah na vždy, což nepopírá, že může. Nebylo by to mnohem svobodnější, kdybyste nepociťovala to, že Vám vztah s partnerem musí vydržet, když teda odešel od té rodiny? Co kdyby Vám to nevyšlo a vy jste odvedla otce od rodiny, kvůli ničemu? Opět jsme u viny a zodpovědnosti. Není to jen na Vás. Ve vztahu jsou dva a oba se podílejí na tom, jak jim ve vztahu je, tudíž se i oba podílejí na tom, zda to vyjde nebo ne.

Nemyslete nyní na to, jaké to bude, nebo jaké by to mohlo být. Užívejte si to, že jste zamilovaná, že jste našla partnera, kterého byste dle vlastních slov jen těžko hledala. Vím, že se mi to řekne a možná si to racionálně dokážete i představit a říci, ale druhá věc je to tak cítit. Proto bych Vám doporučila několik hodin sezení s terapeutem, popřípadě psychologem, kteří Vám poskytnou mnohem více prostoru pro sdílení Vašich obtíží, a zároveň Vám umožní se na Vaši situaci podívat více do hloubky a porozumět vlastním pocitům, přáním a potřebám. V dotazu se objevuje mnoho témat, která by stála o hlubší prozkoumání a porozumění, což takto přes online poradnu bohužel nejsme schopni nabídnout a umožnit. Své pocity a obavy z toho, že selžete samozřejmě můžete sdílet i se svým partnerem, mnohem více Vás však chci podpořit v tom, abyste vyzkoušela služby našich terapeutů a psychologů, vybrat si však můžete i dle vlastního uvážení.

Netrapte se ve chvílích lásky a štěstí. Doufám, že Vám má odpověď alespoň trochu pomohla.

Přeji Vám mnoho štěstí,

S pozdravem Lucie

Poradna Therapia

Problémy ve vztahu -  Na dovolené jsem se zamilovala do mladšího muže

Žárlím! Jako nová přítelkyně jsem ve vztahu vždy ta druhá-až po dítěti a exmanželce partnera

Dotaz: Dobry vecer,

mám dotaz ohledne meho pritele a jeho expřítelkyně, se kterou má tříletou holčičku. Jsme spolu uz rok, ale stále mám pocit, ze jsem ta druhá. Chápu že přítel svou dceru miluje, ale nesnáším jeho ex. Je to přes rok, co spolu nejsou a ona je stále v centru dění jeho rodiny. Vsichni ji tam mají rádi, výdají se s ní atd. Já mám pocit, ze nejsem součásti jeho rodiny. Moc se mnou nic neřeší. Jeho rodinu,malou a tak. Jsem mladá a pritel je jen o šest let starši. Miluju ho a on me asi také, ale vída se se svou bývalou. Chápu že kvuli malé, ale řeší spolu i jeho rodinu, mám pocit jako bych byla na druhé koleji. Byly spolu po dlouhé době na kávě. Přítel, když se vrátil byl vysmátý. Pak si spolu jeste psali, jak bylo super se po dlouhé době normálně bavit a že to zopakují. Žárlím. Jasně že žárlím…pořád mám pocit, ze by meli být spolu. Ona má také přítele, ale preci jen spolu byli asi 6let. Vůbbec nevím, co mám dělat, jestli se dál snažit a nebo se na to vykašlat. Hezky vecer. TA  DRUHÁ?

Žárlím! Jako nová přítelkyně jsem ve vztahu vždy ta druhá-až po dítěti a exmanželce partnera

Dobrý den,

chápu, že je pro vás obtížné, smířit se s tím, že je váš přítel v kontaktu s bývalou přítelkyní. Vám ale nezbude, než to přijmout a vyjít mu vstříc. Pokud na ni budete žárlit, dohadovat se s ním kvůli ní, nebo mu dokonce bránit v kontaktu, budete oslabovat pouze svou pozici. Pokud přítel uvidí, že má chápavou přítelkyni, která mu vyjde vstříc, snadněji si získáte jeho důvěru, aby s vámi řešil veškeré věci a tedy i ty okolo dcery. Doporučuji smířit se sama v sobě s tím, že se z nějakého důvodu rozešli, oni ten důvod vědí a možná by se k sobě kvůli tomu už ani nevrátili. Zkuste si s přítelem promluvit, jak vidí váš vztah a zda vás má natolik rád, abyste byla součástí i jeho rodiny. Sdělte mu, co vás mrzí a proč máte pocit, že nejste úplně přijata do jeho soukromí. Promluvte si a sdělte mu také, že byste byla ráda součástí, aby věděl, že se na vás může spolehnout i s věcmi okolo dcery. Pokud se vám podaří s přítelem nastavit důvěru, budete si bližší a bližší, nebude pak mít potřebu s bývalou přítelkyní řešit svou rodinu, jelikož ji bude řešit s vámi. Doporučuji, abyste o ni nemluvila ve zlém, ani kdyby ji on sám například pomlouval, spíše naslouchejte, ale nevyjadřujte se o ni ve zlém, to samé platí i u jeho rodiny. Postupem času, jak oba budou žít vlastní život, tak i potřeba vídat se s rodinou bývalého přítele opadne a její místo tak u nich postupně vymizí. Vzhledem k tomu, že mají dceru, budou již pravděpodobně celý život v kontaktu a tak nezbude, než se smířit s tím, že o ní bude sem tam vždy zmínka, nebo vás k ní může i někdo přirovnat. Přijměte to s úsměvem, neberte si to osobně. Samozřejmě může nastat i to, že se k sobě vrátí, ale tomu opravdu nezabráníte zákazy, žárlivostí a nenávistí. Pokud chcete o svého přítele bojovat a mít příjemný vztah, doporučuji jako nejvhodnější možnost, aby přítel viděl, že má doma sebevědomou, chápavou přítelkyni, která mu rozumí. Na druhou stranu, pokud mu tohle vše dáte, promluvíte si a on ani po delším čase s vámi nebude řešit zásadní věci a vy si budete připadat, jako že žije dvojí život, nebojte se mu dát ultimátum. Myslete také na sebe, ve vztahu nemůže dávat jen jeden, aby byla harmonie, musí to být vyvážené. Nebojte se říct ne a nastavte si hranice. Nevzdávejte se ani svých zájmů, koníčků, dělejte věci, které vás baví. Pokud byste cítila potřebu pomoci, můžete se obrátit na naší poradnu, rádi vám pomůžeme.

Děkujeme za vaši důvěru,

Lucie, za poradnu Therapia

Doplnění vedoucí poradny:

Žárlím! Jako nová přítelkyně jsem ve vztahu vždy ta druhá-až po dítěti a exmanželce partnera

Dobrý den, jelikož naše vztahy a emoce v nich nejsou náhodné, zamyslete se nad tím, jestli jste již v životě (v dětství nebo ve škole) nezažila pozici té druhé. Život má tendence nám nabízet stále stejné emoční situace, které nás dříve ranily, abychom je tentokrát “opravily” a zachovaly se jinak.Lucie vám správně radí chovat se sebevědomě,to je důležité. Myslete také více na důvody proč se rozešli a proč je s vámi nežli na to, proč by měli být spolu. Také myšlenky vás pak přesně dostávají do pozice té druhé. V čem máte jistě pravdu je to, že pokud váš přítel s vámi nehovoří o důležitých věcech,můžete si připadat odstračena. Je také důležité, aby vás představil oficiálně v rodině jako novou partnerku a také vás představil jeho bývalé ženě. Pak budete působit jako pár.