Příspěvky

ADHD a závislost

ADHD a závislost

ADHD v dospělosti je často spojené právě se závislostí, ať už na alkoholu, nebo drogách. Obojí totiž v krátkodobém horizontu napomáhá snížit vnitřní tlaky a zpomalit chaos v myšlenkách. Člověk s ADHD, který navíc propadl závislosti, se tedy nevyrovnává pouze s důsledky poruch pozornosti a soustředění, dezorganizací a špatným nakládáním s časem, ale také s důsledky závislosti na sebe a své nejbližší.

Dospělý s ADHD nakládá každodenně nedobře se svým časem. Propadá pocitu, že toho za den zvládne mnohem více, než je reálné. Často má také pocit, že stihne někam dojít mnohem rychleji, než je vůbec možné. Mnohdy si ráno opakovaně odkládá budík, než si uvědomí, že má být na schůzce za pár minut, a tak je schopen jet přes město stovkou, aby schůzku stihl.

Navíc si na den naplánuje tolik věcí, že se už odpoledne vždy dostane do přetlaku. Má tendence rozdělat všechno najednou a nic nedodělat. Na konci dne má tedy pocit, že „nic nestihl“, a cítí se neschopně nebo naštvaně. Pocit, že nestíhá přes den a nemá zároveň ani klid, po kterém vnitřně touží, ho vede k tomu, aby posouval dobu usínání.

Má tendenci protahovat večer, co nejdéle to jde, aby si užil trochu klidu a samoty a srovnal si myšlenky. Jde spát příliš pozdě na to, aby ráno vstal včas. Velmi často je součástí večera právě užívání alkoholu, aby se stihl uvolnit a uklidnit rozbouřenou mysl. Ráno není schopen včas vstát, a tak se koloběh opět opakuje.

Intenzivní život na hraně

Zkráceně by se dalo říci, že dospělému s ADHD chybí řád. Touží po klidu, ale ve skutečnosti nedokáže v klidu vydržet, a tak dělá pravý opak. Zahlcuje se vztahy, prací, úkoly a zážitky, a někdy zahlcuje i své okolí. Touží úkoly dokončovat, má rád výsledky, ale chaos v myšlenkách ho nutí dělat příliš mnoho věcí najednou.

Množství rozpracovaných projektů, prací a naslibovaných pomocí následně k vnitřnímu i venkovnímu chaosu ještě přispívá. Začíná se ztrácet, ztrácí klíče, telefony, neví, kde má ráno košili, kde přes den zaparkoval auto… A kvůli tomu se vzteká. Dokáže se zlobit i na ostatní za svůj pocit přetlaku a neschopnosti a frustrace.

Ví, že by potřeboval řád, ale jeho dodržování mu připadá sucharské. Přeci nebude jako nějaký nudný taťka. Číst návody je trapné, jet nařízenou rychlostí ve městě je nudné, dodržovat zdravý životní styl a chodit včas do práce je pro něj nemožné. Bývá pyšný na svou spontánnost, ale často mu nedochází, že zdravá uvolněnost není totéž co impulzivita, která vede k chybám a selháním.

Mnohdy se přitom vůbec nejedná o neschopného člověka. Lidé s ADHD jsou v dospělosti často úspěšnými podnikateli, jsou výkonní a dokážou vydělat i dost peněz. Vše je však na úkor jejich zdraví a osobních vztahů, neboť si neumí hlídat vlastní hranice a mohou překračovat i hranice druhých. Nedokážou si včas pohlídat své potřeby.

Za hranicí nezdravého

Intenzita ADHD v dospělosti se může lišit. Někdo si jen špatně hlídá hranice, má roztříštěné myšlenky a je dezorganizovaný, ale jinak vcelku funguje v práci i v osobních vztazích a je zodpovědný. K ADHD se však připojují i další potíže jako deprese, závislosti, obsese, úzkosti či jiné. Někdo kromě chaotického života nedokáže nepřekračovat pravidla či propadá právě závislosti.

ADHD se závislostí vytváří nepříjemné tření zejména v oblasti zodpovědnosti. Takový člověk se chová nezodpovědně ke svému zdraví, tvoří dluhy, má pokuty či potíže v práci. Může mít tendenci slibovat nesplnitelné nikoli ze zákeřnosti, ale čistě pro svůj špatný odhad. Také ve chvíli, kdy slibuje, že přestane pít nebo bude už včas chodit do práce, to může myslet vážně.

Hraje v tom roli právě snížená zodpovědnost. Zodpovědný člověk realisticky zváží své možnosti a schopnosti, než něco slíbí, protože mu skutečně jde o to druhého ani sebe nezklamat. Život s ADHD v kombinaci se závislostí je plný nesplněných slibů, zranění a dramat. Mohou se objevit dluhy, rvačky, vyhození z práce či nevěra.

Závislost na chvíli ztlumí chaos, ale podpoří už tak značnou nezodpovědnost v chování a ještě více utlumí pocity viny a empatii k druhým. Závislý člověk jedná sobecky a není ochoten dívat se dopředu na důsledky svého chování na druhé. Pro partnery ADHD dospělých se závislostí je soužití náročné zejména proto, že se na ně nelze spolehnout. Mohou si připadat jako rodiče, kteří zachraňují průšvihy vzpurného dospívajícího.

Jak to zvládnout

Zažívám pozitivní příběhy lidí s ADHD, kteří dokázali přestat se závislostí a dostali do svého života řád. Museli se však vystavit silné sebereflexi – mnohdy na sobě začali pracovat až ve chvíli, kdy jim kvůli jejich závislosti selhalo důležité partnerství, kterého si nedokázali vážit.

  • Budete‑li pouze abstinovat a nebudete řešit ADHD, může se vám závislost vracet. Léčba obojího musí jít ruku v ruce.
  • Nastavte si řád. Choďte včas spát a ráno včas vstávejte. Zkuste vytvořit rovnováhu mezi vaším volným časem, prací a osobními vztahy.
  • Komunikujte a zkuste být upřímní ke svým blízkým. Neslibujte něco jen proto, že se cítíte pod tlakem nebo se chcete vyhnout nepříjemné konfrontaci. Nebojte se vyjadřovat své skutečné potřeby.
  • Hlídejte si své hranice. Pokuste se rozeznat místa, kde zneužíváte druhé nebo kde naopak cítíte, že druzí zneužívají vás.
  • Sledujte svou hladinu únavy. Pokud si všimnete, že začínáte cítit únavu nebo dokonce úzkost, uberte druhý den z úkolů, které vás čekají. Zátěž snižujte, dokud se nebudete cítit komfortně.
  • Jestliže nebude nastavení řádu a vlastních hranic ke zvládnutí ADHD stačit, využijte možnosti léků. Navštivte psychiatra, který vám bude umět předepsat pro vás nejvhodnější léky napomáhající ke zklidnění a lepšímu soustředění.
  • Naučte se svým blízkým nelhat – to je běžnou součástí závislosti. Společně s abstinováním se zkuste otevřít lidem, na kterých vám záleží, a snažte se s nimi obnovit důvěru ve vztahu.
  • Najděte si jinou formu relaxu, než je alkohol.
  • Uvědomte si, kde je vaše skutečná hodnota. Lidé s ADHD se vnitřně velmi podceňují a zapomínají, že nejsou jen produktem výsledků své práce nebo schopností.

Tereza Malimánková
Poradna Therapia

Život s alkoholikem

Dotaz:

Dobrý den,

kde začít? Před rokem jsme se s přítelem sestěhovali k sobě. Já (33) ,mé tři děti (4,8,11) a on (35). Jeho minulost není moc dobrá ale když jsme spolu začínali byl v léčebně ,byl drogově závislý od 16 let. Léčebnou prošel, poté jsme spolu začali žít. Po nějaké době začal pít, začali hádky, nejdřív malé ,u kterých děti nebyli, ale postupem času už nebral ohledy na to že tam jsou děti. Jednoho dne přišel domů hodně opilý a začal s výčitkami typu, peníze, děti…začal ničit nábytek, elektroniku, u všeho byli děti. Dost agresivně se přetahoval s mojí matkou o nějaké kusy nábytku, podotýkám že i to viděli děti, které byly tak vystrašené (i já) že jsem byla poprvé v mém životě nucena zavolat polici. Když policie přijela, trochu se uklidnil. Já s dětmi jsem opustila byt, šly jsme k matce. On odjel po dvou dnech ke své rodině. Prosil, naléhal…. byl tam z jeho strany psychický nátlak. Nakonec jsem mu dala opět šanci (asi už 16tou). I když jsem někde uvnitř cítila že dělám chybu. Po týdnu to bylo zase to samé, výčitky alkohol atd.. už jsem řekla dost, opět jsme odešli k moji matce. Ale jelikož vykonávám práci z domu a bohužel k tomu potřebuji dost těžké průmyslové stroje ,které se nedají jen tak naložit do auta a převézt, musela jsem zpět domu. Každý den vypije alespoň 0,5l vodky plus nějaké to pivo…děti to na něm už poznají. Dala jsem mu ultimátum do 12.3.2021 aby si našel bydlení ale přijde mi že to sabotuje. Nemá snahu odejít, něco si najít. Já už s ním nemůžu být pod jednou střechou, natož v jedné místnosti. Ráno se probouzím s brekem, se strašným pocitem. Přes den nedokážu fungovat . Vůbec, ani jako máma na 100 procent….celý den se těším, až bude večer až zaspím. Ale přijde večer a je to ještě horší. Pláč, deprese, vztek… usínám někdy až hodně k ránu, jsem vyčerpaná, nemám smysl života…Já vím mám přeci děti, ale já to teď bohužel tak necítím. Jako bych někde uvnitř pomalu umírala. On to vidí, ale snaží se mě díky tomu zlomit abych mu asi dala ještě šanci. Někdy si říkám že kdybych umřela ,že budu mít klid….ale tuhle myšlenku vždy rychle zaženu když se podívám do těch bezbranných tváří. Nikdy jsem nebyla s psychikou takhle na dně. Nevím jak to vyřešit, nemám vlastně už ani energii k tomu abych něco řešila. Já nežiju, já přežívám 🙁

Odpověď:

Dobrý den,

nacházíte se velmi těžké a ohrožující situaci. Jako hlavní vnímám zajištění bezpečí pro Vás a Vaše děti. Pokud se váš partner dlouhodobě léčil se závislostí a nyní opět spadl do návykového chování, nemůžete mu nijak pomoci, pokud o to on sám nebude stát. V tomto případě by to znamenalo znovu nastoupit do ústavní léčby závislosti. Vzhledem k jeho každodennímu užívání pravděpodobně aktuálně nebude příliš motivovaný k nějaké další léčbě. Vnímám jako důležité nastavení vašich majetkových poměrů, jestli je byt na Vás na partnera atd. Pokud je smlouva či byt vaše doporučil bych učinit právní kroky a z domácnosti ho nechat právně vykázat. Pokud toto možné není nepřijde mi vhodné čekat až se partner odstěhuje. Jak sama říkáte pravděpodobně to sám sabotuje a nemá motivaci, aby to učinil. Napadá mě alespoň krok, jestli by bylo dočasně možné bydlet někde jinde, např. u rodičů a tam jezdit jen pracovat, aby děti nebyly v toxickém prostředí. Zároveň zde vnímám jako důležité opustit takto toxické prostředí. Doposud ne tolik závažné náznaky agresivity se mohou začít postupem času stupňovat. V těchto situacích většinou platí pravidlo, čím déle odchod odkládáte, tím je složitější. Nemáte prostor, abyste někde mohla načerpat energii, a proto bývá učinění nějakých efektivních kroků postupem času obtížnější. V případě, že by se rozvinulo agresivní chování můžete se kdykoli obrátit na nonstop bezplatnou organizaci Bílý kruh bezpečí na číslo – 116 006. Kde vám dokážou efektivně pomoci učinit první kroky a celou situace probrat s odborníkem. Pocity, které popisujete jsou pravděpodobně následkem úplného emočního i fyzického vyčerpání z dlouhodobého nadměrného stresu. Je důležité tyto příznaky neignorovat, protože pokud s nimi nebudete pracovat je pravděpodobné, že se budou dále stupňovat až do deprese a jiných psychických problémů. Lze to vnímat jako signál, že vaše psychika i tělo dále nejsou schopné zvládnout tento nápor a je nezbytné s tím něco udělat. Zároveň by bylo vhodné vyhledat i dlouhodobou odbornou psychoterapeutickou péči. Zkuste se podívat na naše stránky www.koucink-psychoterapie.cz jestli byste nezvážila začít docházet k některému z našich terapeutů.

Přeji mnoho sil

Patrik