Příspěvky

Odešla jsem z práce a žádný kolega se mi neozval-mám depresi

Odešla jsem z práce a žádný kolega se mi neozval-mám depresi

Dobrý den,

již dlouho se léčím s depresí a s pomocí pana doktora jsem svůj život celkem zvládla. Deset let pracuji v zaměstnání také bez velkých problémů. Patřím k nejlepším zaměstnancům, na pracovišti to funguje. Najednou se vedoucí rozhodla mě přesadit na nevýhodné místo, bez jakékoliv konzultace, vysvětlení a to mě dostalo tak, že jsem se položila a již měsíc jsem na neschopence. Nedovedu si představit svůj návrat a to jsem řekla i na pohovoru ( přihlásila jsem se na jinou pozici v jiném městě u stejného zaměstnavatele). Nevím, jak to bylo podáno kolegyním, ale dnes mě jedna z nich vyškrtla ze skupiny na whatsappu, aniž by se mě kterákoliv z kolegyň, včetně nadřízené zeptaly, jak se cítím a co mě k tomu vedlo.

Odešla jsem z práce a žádný kolega se mi neozval-mám depresi
Nikoho jsem nepomlouvala, nikomu nic nevysvětlovala. Chtěla jsem, pokud budu přijata na novou pozici, nastoupit na prázdniny na staré místo ( nová pozice by byla až od září) a pomoci kolegyním při dovolených, aby to neměly komplikované.

Teď ale nevím, co mám dělat, jak se zachovat, nevím co by mě čekalo a nemám odvahu se zeptat, protože bych neměla sílu zvládnout špatnou informaci, popř. útok z jejich strany.Připadám si jako ve špatném snu, nevím si rady, co dál.

 

Dobrý den,

děkuji za vaši důvěru. Chápu, že se můžete cítit zmatená a že máte strach situaci řešit. Pokud tomu správně rozumím, tak je ve vás silný pocit odmítnutí, který vám brání se vrátit do kolektivu mezi kolegyně, protože by se k vám nemusely hezky zachovat a vy byste takový tlak v tuhle chvíli nezvládla. Zároveň na ně ale sama máte vztek, protože se nezajímaly o to, co se vám stalo. Tím, že vás kolegyně vyškrtla ze skupiny, se teď můžete cítit odstrčeně, a proto se bojíte, jak budou reagovat, až se tam znovu objevíte, jak vás přijmou. V každém případě vám chci říct, že máte podporu naší poradny. Nebojte, určitě zvládnete překonat svůj strach, a nakonec to vůbec nebude tak nepříjemné, jak si to ve své mysli barvíte.

Odešla jsem z práce a žádný kolega se mi neozval-mám depresi

Chtěla bych vám nabídnout také jiný pohled na věc. Navést vás k tomu, abyste myslela na to, že ostatní nemohou vědět, jak se cítíte, pokud to nedáte jasně najevo vy sama. Zajímalo by mě, jestli jste se nějak vyhradila proti vedoucí a snažila se o to místo bojovat, nebo jste to řešila jen tiše v sobě. Pokud jste jí nedala najevo, jak moc vám to vadí a jak je to pro vás důležité, nemohla vědět, jak těžce to můžete nést a že kvůli tomu dokonce odejdete.

Vy jste potom zvolila pasivní přístup, abyste se s tím mohla doma v klidu vyrovnat, ale tím, že jste zmizela, tak tomu kolegyně vlastně vůbec nemusely porozumět. To vyškrtnutí ze skupiny nemuselo znamenat něco proti vám osobně, mohlo k tomu dojít jednoduše z důvodu, že od vás žádné vysvětlení nedostaly, nevěděly, co se děje, proč jste odešla. Pokud to bylo, jak popisujete, tak měly jenom zprávu zvenčí o tom, že odcházíte, a protože jste nijak nereagovala, tak s vámi již v práci nepočítaly. Vy jste si před nimi nevědomě uzavřela dveře sama, takže se vám nemusely ozvat třeba právě proto, že v tom měly zmatek. Možná byly taky naštvané, že jste jim nic neřekla, nevěděly, na čem jsou.

Vedla jsem vás k takové úvaze proto, abyste viděla, kolik nedorozumění a nejasností může způsobit, když o věcech nekomunikujeme. Ticho vytváří prostor pro domněnky, které v nás vzbuzují strach, a přitom pravda může být úplně jiná. Je proto důležité, abychom vzali zodpovědnost do svých rukou nečekali na to, až něco udělají druzí. Chci vás podpořit v tom, že se nemusíte bát reakce kolegyň, až se do firmy vrátíte. Můžete jim sama povědět, jak jste prožívala změnu místa. Můžete povědět o tom, že jste upadla do deprese, protože jste nevěděla, jak se s takovou nepříjemnou situací vyrovnat, říct jim, že jste potřebovala čas. Můžete se jich v klidu zeptat, jak tu situaci vnímaly ony, jaké informace se k nim dostaly. Pokud se k vám zachovají bezohledně, alespoň se ujistíte v tom, že jste se změnou práce udělala správné rozhodnutí a nemusíte jim vůbec pomáhat při dovolených, protože si vaši pomoc nezaslouží. Jste určitě skvělá žena, tak se obklopujte hlavně lidmi, kteří si vás váží, jestli vás přijmou i ti ostatní, na tom nezáleží. Myslete především na sebe. Berte to jako testovou situaci, v níž se ukáže, jak to vlastně je. A hlavně se jedná o dočasnou dobu, tak pamatujte na to, že případné trápení brzy skončí.

Chápu, že je to pro vás těžké řešit a že se bojíte. Měnit pasivní přístup v aktivní, když navíc trpíte depresemi, to je proces, který potřebuje hodně času, a prostoru. Z vašeho popisu mi není moc jasné, jakým způsobem své deprese léčíte, každopádně si myslím, že by pro vás byla nejlepší možností pravidelná psychoterapie (pokud na ni již nedocházíte), kde vám bude dopřána potřebná péče, kterou si zasloužíte.  Pomůže vám k získání sebevědomí, osobní síly a odvahy, budete si tak umět mnohem lépe poradit s nepříjemnými situacemi, jako je například tato. Vždy se můžete obrátit na naši psychologickou poradnu. Sídlíme v Praze, ale je u nás možné se domluvit i na sezení po Skypu. Budu vám moc držet palce, ať vše dobře dopadne. Mějte se hezky.

 

Klára