Příspěvky

Žárlím ve vztahu na partnera

/in /by

Dotaz: Dobrý den.
Obracím se na Vás,jelikož jsem přesvědčena o tom,že mám problém ve vztahu s žárlivostí.
Bývám často paranoidní a to mi i partnerovi znepříjemnuje společné soužití.
Je tohle řešitelné?Anebo se s tím musím naučit žít?
S pozdravem

Dobrý den,

mám pro vás dobrou zprávu. O žárlivosti se říká, že je to nemoc vztahu- ale tou dobrou novinou je, že je léčitelná! Dokážu si představit, jak vám žárlivost může nepříjemně zasahovat do osobního i partnerského života, ale chtěla bych vás povzbudit. Díky tomu, že si svůj problém uvědomujete, máte skvěle našlápnuto proto s žárlivostí zatočit a porazit ji.

Prvním krokem je tomuto pocitu porozumět. Zamyslete se nad tím, odkud se tento pocit vzal, z čeho vlastně pramení. Kdykoliv se chceme nějakého strachu zbavit, musíme ho pochopit, akceptovat ho. Žárlivost nám ubírá na sebevědomí, vede ke vzteku a nejistotě.

Žárlivost sama často z nedostatku sebevědomí pochází. Mnoho lidí co žárlí, o sobě má příliš nízké mínění. Trpí pocitem, že pro partnera nejsou dostatečně dobří, často se srovnávají s ostatními a z toho vzniká úzkost. Proto naučit se mít rád bývá jednou z nejdůležitějších složek zbavení se žárlivosti. Myslete na to, že jste jedinečná, každý den zkuste vymyslet alespoň deset vlastností, které na sobě máte ráda. Uvidíte, časem vám to půjde snadno. Dnes je navíc všude velmi dobře dostupné velké množství literatury o osobním rozvoji, které vám může pomoct při práci na sobě. Dokonce najdete i spoustu knížek právě o tomto tématu.

Nestačí ale jen pracovat na sobě, je potřeba se zbavit závislosti na partnerovi. Pamatujte, že druhého člověka nevlastníme. Ve vztahu je důležité, aby měli oba dva svůj prostor. Když si začnete plánovat aktivity bez partnera, můžete se tak učit větší nezávislosti a partner určitě také ocení, že bude moci volněji dýchat. Dopřejte si věci, které byste normálně dělali spolu i sama-nebo třeba s kamarádkou. Uvidíte, že se i vy začnete cítit dobře, že dokážete trávit čas se sebou.

Myslete na to, že rozhodujete o tom, jaké myšlenky ve svém mozku budete živit. Mozek totiž funguje tak, že když posilujeme ty negativní, začneme se i špatně cítit. Když se zaměříte na pozitivní myšlenky a věci ve vztahu, dostaví se příjemné pocity. Mozek je v tomto ohledu třeba trochu „přenastavit“ a dotěrné domněnky se učit zpochybňovat, protože strach si vytváříme sami. Chce to čas a trpělivost, ale funguje to.

Můžete navštívit naší poradnu, v níž máme skvělé odborníky, co mají s problémy, jako je ten váš, dlouhodobé zkušenosti.  Pomohou vám dát na vaši situaci náhled, budovat důvěru ve vás samotnou i tu ve vztahu, a mohou vás naučit, jak s paranoidními myšlenkami pracovat a pocitu žárlivosti se tak zbavit a mít tak spokojený vztah- jak se sebou, tak s partnerem.

Budu vám držet palce, ať vše zvládnete. Rozhodně neztrácejte naději.

Klára

Poradna Therapia

167

Žárlím! Jako nová přítelkyně jsem ve vztahu vždy ta druhá-až po dítěti a exmanželce partnera

/in /by

Dotaz: Dobry vecer,

mám dotaz ohledne meho pritele a jeho expřítelkyně, se kterou má tříletou holčičku. Jsme spolu uz rok, ale stále mám pocit, ze jsem ta druhá. Chápu že přítel svou dceru miluje, ale nesnáším jeho ex. Je to přes rok, co spolu nejsou a ona je stále v centru dění jeho rodiny. Vsichni ji tam mají rádi, výdají se s ní atd. Já mám pocit, ze nejsem součásti jeho rodiny. Moc se mnou nic neřeší. Jeho rodinu,malou a tak. Jsem mladá a pritel je jen o šest let starši. Miluju ho a on me asi také, ale vída se se svou bývalou. Chápu že kvuli malé, ale řeší spolu i jeho rodinu, mám pocit jako bych byla na druhé koleji. Byly spolu po dlouhé době na kávě. Přítel, když se vrátil byl vysmátý. Pak si spolu jeste psali, jak bylo super se po dlouhé době normálně bavit a že to zopakují. Žárlím. Jasně že žárlím…pořád mám pocit, ze by meli být spolu. Ona má také přítele, ale preci jen spolu byli asi 6let. Vůbbec nevím, co mám dělat, jestli se dál snažit a nebo se na to vykašlat. Hezky vecer. TA  DRUHÁ?

Dobrý den,

chápu, že je pro vás obtížné, smířit se s tím, že je váš přítel v kontaktu s bývalou přítelkyní. Vám ale nezbude, než to přijmout a vyjít mu vstříc. Pokud na ni budete žárlit, dohadovat se s ním kvůli ní, nebo mu dokonce bránit v kontaktu, budete oslabovat pouze svou pozici. Pokud přítel uvidí, že má chápavou přítelkyni, která mu vyjde vstříc, snadněji si získáte jeho důvěru, aby s vámi řešil veškeré věci a tedy i ty okolo dcery. Doporučuji smířit se sama v sobě s tím, že se z nějakého důvodu rozešli, oni ten důvod vědí a možná by se k sobě kvůli tomu už ani nevrátili. Zkuste si s přítelem promluvit, jak vidí váš vztah a zda vás má natolik rád, abyste byla součástí i jeho rodiny. Sdělte mu, co vás mrzí a proč máte pocit, že nejste úplně přijata do jeho soukromí. Promluvte si a sdělte mu také, že byste byla ráda součástí, aby věděl, že se na vás může spolehnout i s věcmi okolo dcery. Pokud se vám podaří s přítelem nastavit důvěru, budete si bližší a bližší, nebude pak mít potřebu s bývalou přítelkyní řešit svou rodinu, jelikož ji bude řešit s vámi. Doporučuji, abyste o ni nemluvila ve zlém, ani kdyby ji on sám například pomlouval, spíše naslouchejte, ale nevyjadřujte se o ni ve zlém, to samé platí i u jeho rodiny. Postupem času, jak oba budou žít vlastní život, tak i potřeba vídat se s rodinou bývalého přítele opadne a její místo tak u nich postupně vymizí. Vzhledem k tomu, že mají dceru, budou již pravděpodobně celý život v kontaktu a tak nezbude, než se smířit s tím, že o ní bude sem tam vždy zmínka, nebo vás k ní může i někdo přirovnat. Přijměte to s úsměvem, neberte si to osobně. Samozřejmě může nastat i to, že se k sobě vrátí, ale tomu opravdu nezabráníte zákazy, žárlivostí a nenávistí. Pokud chcete o svého přítele bojovat a mít příjemný vztah, doporučuji jako nejvhodnější možnost, aby přítel viděl, že má doma sebevědomou, chápavou přítelkyni, která mu rozumí. Na druhou stranu, pokud mu tohle vše dáte, promluvíte si a on ani po delším čase s vámi nebude řešit zásadní věci a vy si budete připadat, jako že žije dvojí život, nebojte se mu dát ultimátum. Myslete také na sebe, ve vztahu nemůže dávat jen jeden, aby byla harmonie, musí to být vyvážené. Nebojte se říct ne a nastavte si hranice. Nevzdávejte se ani svých zájmů, koníčků, dělejte věci, které vás baví. Pokud byste cítila potřebu pomoci, můžete se obrátit na naší poradnu, rádi vám pomůžeme.

Děkujeme za vaši důvěru,

Lucie, za poradnu Therapia

Doplnění vedoucí poradny:

Dobrý den, jelikož naše vztahy a emoce v nich nejsou náhodné, zamyslete se nad tím, jestli jste již v životě (v dětství nebo ve škole) nezažila pozici té druhé. Život má tendence nám nabízet stále stejné emoční situace, které nás dříve ranily, abychom je tentokrát “opravily” a zachovaly se jinak.Lucie vám správně radí chovat se sebevědomě,to je důležité. Myslete také více na důvody proč se rozešli a proč je s vámi nežli na to, proč by měli být spolu. Také myšlenky vás pak přesně dostávají do pozice té druhé. V čem máte jistě pravdu je to, že pokud váš přítel s vámi nehovoří o důležitých věcech,můžete si připadat odstračena. Je také důležité, aby vás představil oficiálně v rodině jako novou partnerku a také vás představil jeho bývalé ženě. Pak budete působit jako pár.

648