Příspěvky

Žárlím ve vztahu na partnera

/in /by

Dotaz: Dobrý den.
Obracím se na Vás,jelikož jsem přesvědčena o tom,že mám problém ve vztahu s žárlivostí.
Bývám často paranoidní a to mi i partnerovi znepříjemnuje společné soužití.
Je tohle řešitelné?Anebo se s tím musím naučit žít?
S pozdravem

Dobrý den,

mám pro vás dobrou zprávu. O žárlivosti se říká, že je to nemoc vztahu- ale tou dobrou novinou je, že je léčitelná! Dokážu si představit, jak vám žárlivost může nepříjemně zasahovat do osobního i partnerského života, ale chtěla bych vás povzbudit. Díky tomu, že si svůj problém uvědomujete, máte skvěle našlápnuto proto s žárlivostí zatočit a porazit ji.

Prvním krokem je tomuto pocitu porozumět. Zamyslete se nad tím, odkud se tento pocit vzal, z čeho vlastně pramení. Kdykoliv se chceme nějakého strachu zbavit, musíme ho pochopit, akceptovat ho. Žárlivost nám ubírá na sebevědomí, vede ke vzteku a nejistotě.

Žárlivost sama často z nedostatku sebevědomí pochází. Mnoho lidí co žárlí, o sobě má příliš nízké mínění. Trpí pocitem, že pro partnera nejsou dostatečně dobří, často se srovnávají s ostatními a z toho vzniká úzkost. Proto naučit se mít rád bývá jednou z nejdůležitějších složek zbavení se žárlivosti. Myslete na to, že jste jedinečná, každý den zkuste vymyslet alespoň deset vlastností, které na sobě máte ráda. Uvidíte, časem vám to půjde snadno. Dnes je navíc všude velmi dobře dostupné velké množství literatury o osobním rozvoji, které vám může pomoct při práci na sobě. Dokonce najdete i spoustu knížek právě o tomto tématu.

Nestačí ale jen pracovat na sobě, je potřeba se zbavit závislosti na partnerovi. Pamatujte, že druhého člověka nevlastníme. Ve vztahu je důležité, aby měli oba dva svůj prostor. Když si začnete plánovat aktivity bez partnera, můžete se tak učit větší nezávislosti a partner určitě také ocení, že bude moci volněji dýchat. Dopřejte si věci, které byste normálně dělali spolu i sama-nebo třeba s kamarádkou. Uvidíte, že se i vy začnete cítit dobře, že dokážete trávit čas se sebou.

Myslete na to, že rozhodujete o tom, jaké myšlenky ve svém mozku budete živit. Mozek totiž funguje tak, že když posilujeme ty negativní, začneme se i špatně cítit. Když se zaměříte na pozitivní myšlenky a věci ve vztahu, dostaví se příjemné pocity. Mozek je v tomto ohledu třeba trochu „přenastavit“ a dotěrné domněnky se učit zpochybňovat, protože strach si vytváříme sami. Chce to čas a trpělivost, ale funguje to.

Můžete navštívit naší poradnu, v níž máme skvělé odborníky, co mají s problémy, jako je ten váš, dlouhodobé zkušenosti.  Pomohou vám dát na vaši situaci náhled, budovat důvěru ve vás samotnou i tu ve vztahu, a mohou vás naučit, jak s paranoidními myšlenkami pracovat a pocitu žárlivosti se tak zbavit a mít tak spokojený vztah- jak se sebou, tak s partnerem.

Budu vám držet palce, ať vše zvládnete. Rozhodně neztrácejte naději.

Klára

Poradna Therapia

168

Čerstvé zamilování-bezdůvodný strach, že mě partnerka opustí

/in /by
Dotaz: Dobrý den , je mi dvacet dva let, před pul rokem jsem si našel bezva partnerku, prošli jsme si už mnohým a ja vím že ji moc miluju a ona mě taky (dokazuje mi to každý den ) dva měsice bydlíme spolu a je to užasné až na to že v posledních dvou tydnech mam v hlavě negativní myšlenky a představy typu co když to nevyjde, co když mě opustí, přitom vím že nic takového nehrozí ale myšlenky se pořád vkradají do hlavy, nevim co mám dělat a nechci aby nám to pokazilo náš dlouhodobý a krásný vztah, předem děkuji za odpověd
Odpověď:

Dobrý den,

je skvělé, že jste si našel partnerku, která Vám takto sedí. Není příliš časté, aby dva lidé ve vašem věku začali společne bydlet už po půl roce. Dovolím si tvrdit, že alespoň první rok, možná i dva, jsou roky seznamování se, poznávání toho, jaký ten druhý doopravdy je. Je tedy velmi důležité rozlišovat mezi láskou a stavem zamilovanosti. Láska je stav plný emocí a vzájemné důvěry. Je vybudována na základech dlouhodobějšího vztahu, kdy se partner a partnerka navzájem znají a mohou si navzájem důvěřovat.

Zamilovanost je proces, který vede k vytvoření opravdové lásky. Je to z pravidla velmi intenzivní pocit, kteři mnozí lidé mohou zaměňovat za opravdovou lásku. Nezpochybňuji význam zamilovanosti, je velmi důležitá a bezesporu zde mohou probíhat stejné emoce, jako když se bavíme o lásce samotné. A koneckonců bez zamilovanosti by láska ani nemohla vzniknout. Rozdíl bych však viděl v intenzitě pocitů a emocí. Člověk považuje vztah za střed jeho „vesmíru“, idealizuje si partnera či partnerku a začíná plánovat budoucnost vztahu. O jakémkoliv problému či nejistotě nechce slyšet. Jelikož je vztah teprve na začátku, nemusí být ještě dostatečně vytvořená důvěra. Právě důvěra je to, co pro mě definuje rozdíl mezi zamilovaností a láskou. Vytvořit vzájemnou důvěru může trvat delší dobu.

Co tím chci říct? Domnívám se, že se právě nacházíte ve fázi zamilovanosti. Vaše strachy jsou pravděpodobně výsledkem tohoto stavu. Je dost možné, že se v ní nachází i vaše přítelkyně. Je to naprosto přírozené. Už po půl roce spolu bydlíte. To je veliký krok v jakémkoliv vztahu a často ukáže jeho sílu. Pokud jste si již, jak říkáte, prošli mnohým, je to velmi dobré znamení do budoucna. Svou přítelkyni tak milujete, že se naprosto přirozeně bojíte o to, že jí ztratíte. V zamilovanosti je strach znásoben jelikož jsou znásobeny i všechny emoce, které směrem k druhému prožíváme. Veškeré špatné myšlenky týkající se vzthau nebo naší druhé polovičky jsou zesíleny, ale my si toto zesílení nejsme schopni uvědomit. Půl roku je ve vztahu krátká doba. Pro zamilovaného je spousta pocitů nových a tak ho přirozeně začnou napadat chmurné myšlenky, protože nechce, aby to skončilo. Pochybnosti však mohou být i znamením toho, že Vám na vztahu záleží, což je ve vzthau potřeba. Proto bych se na ně nedíval jako na něco vyložené špatného.

Zkuste příjmou a uvědomit si, že podobné myšlenky jsou součástí procesu vytváření dlouhodobého vztahu. Na podobné myšlenky se dívejte jako na výsledek toho, že Vám na vztahu velmi záleží. Zkuste si o tom s přítelkyní promluvit. Ukažte jí, že Vám na vztahu velmi záleží a třeba Vám její reakce pomůže se ujistit, že je vše v pořádku. Je důležité o těchto věcech komunikovat, protože pokud pochybnosti pocházejí z něčeho konkrétního, jako například určité chování vaší přítelkyně, je důležité, aby o tom ona věděla a mohli jste to společně řešit.

S pozdravem

Tomáš Novotný

Doplnění vedoucí poradny: Pokud máte pocit, že jsou vaše myšlenky takto negativní dlouhodobé a bezdůvodné, může se jednat o nižší sebevědomí.Takové pocity tedy mohou pramenit z pocitu vlastní nedostačivosti a z toho pramění strach z opuštění. Člověk, který si zdravě a sebevědomě věří, že je plnohodnotný, takové strachy často nemívá, protože si sebe váží a má stejný pocit i z partnera.

345

Vztah s cizincem-náhlé ochladnutí

/in /by

Dotaz: Dobrý den,
Jsem s přítelem necelý rok. Je z ciziny a já jsem z Česka. Když za mnou jezdil do Čech, bylo to jiné. Mohl se přetrhnout aby mě obejmul, dal mi pusu, když jsme šli spát. Vždycky mě obejmul, dal mi pusu na dobrou noc a řekl mi že mě miluje. Bydlíme spolu dva měsíce a něco. Nechová se tak jako dříve. Já se snažím. Dělám mu snídaně do postele, neustále se ho ptám jestli něco nepotřebuje, jestli se má dobře. Kdybych já mu nepsala pokaždé první, neříkala mu že ho miluji, nedala mu pusu, neobejmula ho. Tak už pěkné dlouho bych neslyšela miluji tě, nebylo by žádné obětí atd. On ví že po něm chci jenom tyhle věci. Když si začnu sním o tomhle povídat. Vždycky se začneme hádat. Má ještě ženu. Mají spolu dům a dvě děti. Přijde mi že si s ní píše častěji než se mnou. Myslím si,že on si jenom od ni potřebuje odpočinout. Zažít něco nového. Ale až mu bude ženazase chybět tak se vrátí domu. (Tohle je jeno m moje myšlenka. Říká že ji nemiluje. Že když poznal mě poznal i lásku) S kamaradama se baví v íce než se mnou. Směje se, děla vtípky, prostě dělá zábavu. Když je se mnou, tak je divný. Přijde mi, že se nudí. Já mám pocit, že náš vztah se rozpadá. Já se snažím ze všech sil. Ale ve vztahu jsme dva lidi. Ne jenom jeden. Mohli by jste mi prosím pomoc, jak mám zachránit vztah? Dekuji za odpověď

 

Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz. Vy sama jste si již v závěru odpověděla, já Vám to tedy jen opakuji. Ve vztahu jste dva a pokud ta energie nebude vzájemná, obávám se, že to bude neustále na jedné nebo na druhé straně pokulhávat. Vám může připadat, že se snaží přítel málo, on se naopak může ve vztahu dusit, že se snažíte moc. Já samozřejmě z jednoho dotazu nemohu soudit, zda to tak je ve vašem vztahu. Uvádím pouze příklad, nechci Vám tím naznačit, že byste mohla dělat pro vztah až příliš. To ale nezjistíme, dokud si s přítelem otevřeně nepromluvíte, o tom, jaké má představy o vývoji vašeho vztahu, jak se ve vztahu cítí, zda by chtěl něco změnit… taková témata ovšem nelze otevírat v afektu. Zkuste například po nebo při jídle, když vycítíte, že je uvolněná atmosféra. Jen poukazuji na vaši otázku cituji:”Mohli by jste mi prosím pomoc jak mám zachránit vztah?”  Ve vztahu jste dva, jak jsme se shodli. Vy sama jedině tak, že zjistíte, jaké představy o vašem vztahu do budoucna máte vy a jaké přítel. Zda se shodují, nebo zda jste objevili zásadní rozdíl. Dle mého názoru byste neměla všechen svou energii čerpat do vztahu a držet ho sama.
Lucie T.Poradna Therapia
Dodatek vedoucí poradny:Méně je někdy více. Základní chybou ve vztahu je,snažit se více,když druhý ochladá.Doporučuji si přečíst tento článek:https://psychologie.cz/hodne-holky-ve-vztahu-trpi/
62