Náročné soužití s prarodiči v jednom domě

Doba čtení: 5 minut, 32 sekund

Dotaz:

Dobrý den,

Mám veliký problém. Je mi 33let, jsem 7 let šťastně vdaná, mám 2 děti(1, 5 let). Bydlíme v podkroví v domečku u mých rodičů. Děti zde nemají žádný pokojík, jen hrací koutek.

Problém je ten, že už nemůžu dál ve vztahu k mé mamce. Mám ji moc ráda, ale už se nemůžu dívat na to, jak ze mě pořád dělá největšího idiota ve výchově dětí (proč nesmí mléko? proč nesmí pořád bonbóny, proč nesmí každý den vajíčka…my jsme ti to taky dávali a žiješ a jsi normální. Proč křičíš na starší dítě. Musíš jí to vysvětlit…) Přitom, když je tam hodinu a nedělá něco podle jejich představ, taky na ni křičí a říkají ji, že to dělají jen hloupé holčičky. Vadí jí i to, jak svoji dceru oblékám. Jakmile si koupím něco na sebe, říká, že to snad nemyslím vážně. Že je to jak do chleba. Mně se na druhou stranu taky nelíbí, co nosí máma, ale nijak ji neshazuju. Naopak se snažím ji někdy i pochválit, Když to není podle mě nejhorší.

Při poslední hádce se mě manžel pokusil hájit a pustila se do něj i ona: že jim nepomáháme, že nechce vidět, jak se o ně postaráme…atd.

V neposlední řadě a asi to co mě trápí nejvíc je…že kdykoliv chceme na zahradě udělat něco podle svého…vždy se musíme zeptat,zda můžeme a málo kdy něco m ůžeme udělat podle svých predatav.kdyz udělà ¡m nějakou výzdobu,vždy tam je něco hnusné,nebo tomu něco chybí…prostě nejsem a nikdy jsme pro ně nebyla dost dobra škole jsem se učila normálně,mám vystudovanou vyšší zdravotnickou školu,vždy jsem poctivě pracovala,teď na MD doma uklízím jen já…manžel se stará o zahradu,ale to jsme taky vždy v e středu,protože pro mě je včera pozdě.jenze man žel chodí do práce a já s prckama nemůžu d ělat,sázet záhony…apod.když spí mám svoji domácnost.

Jinak v dolním patře bydlí 92leta moje babička,otcova matka a tchýně vztah hrozny.da se říct,že mamka ji nemá ráda.vzdy ji pry jen ubli žovala a nepomáhala ji a neustále ji utahovala.coz i při hádce mi říká,že jsem jak ona.vztah je jen na úrovni slušného chování.jednou až babiÄ ka nebude,se chceme s manželem a dětma přestěhovat d olů po ní.musime to celé předělat.pocitame se v ším všudy tak 1,3mil.a můj hlavní dotaz je???mysl íte,že se dá ještě napravit můj vztah s matko u?nebudu stále z ní ve stresu a bát se cokoliv udělat b ez toho,aniž bych se bála co zase udělám špatn ě?máme možnost postavit si domek o pár vesnic dà ¡l.pujcime si zhruba o 0,5mil více než kdybychom opravovali pat ro po babičce.ta je naštěstí fit….a jsem ráda, že je zdravá a mezi námi,mám ji moc ráda,ale nejse m sobecká,že dcera pujde do první třídy a nem á kde dělat úkoly a nema svůj klid,protože men ší bráška ji nedá klid.nebylo by opravdu lepší se odstěhovat?být ve stresu menším,že ne jsem u našich,ale na druhou stranu být ve stresu každý den,když vidím,jak se tváří a že se mnou vůbec nemluví….mám pocit,že by se jí líbilo a byl by klid,kdybych se jí stále klaněla a říkal a ji,jak je ve všem dobrá.ale i já cítím,že j sem dobrá,že zvládám rodinu,pečovat o děti,hr at si s nimi,vařit,uklízet,mít sklenik,velký zahonek a vše stíhat.proste nevím,jak se rozhodnout,utéct nebo z ůstat.vim,že tím utrpí dcera babičku ma moc r áda i dědu.jeste důležité je napsat,že rodi če ztratili 2 děti na nevyléčitelnou nemoc 5 a 15let,je tomu již 23let.nikdy nenavštěvovali odbornou pomoc,léky neberou.a taťka…ten je pro mě bohem…je sice ubruceny a zahořklý…asi,ve vnoučatech se vidí a dělají ­ mu velkou radost,ale pro klid v jejich domácnosti se se mnou bav í před mamkou jak hulvát a vnuků si všímá sporadicky,ale kdyz je sám,je super….úplně opak na vnuky,vidím,že by je snědl láskou a na mě jak kdy. nekdy normál,někdy dokonce milý.

Promiňte,v ím,že je to chaoticky,ale i vypsání trochu pomů že,ale zmatek mám v hlavě pořádný.jestli to n ení jen můj problém a moji novou rodinu tím moc nezat ěžují.manzel je nerozhodný,zda se stěhovat.kvuli d ceři nechce,chodí do školky,máme super sousedy,naÅ ¡e dědina je krásná a má spoustu super akci…a druhý důvod jsou peníze a dluh třeba do 70let.

Fakt nevim jak dál.moc vám diky za názor.

Mějte se fajn


Odpověď:

Dobrý den,

úplně chápu, proč se tak cítíte. Děkujeme, že jste se rozhodla svěřit. Vaše mamka evidentně opakuje cyklus, který si sama prožila s tchýní. Pravděpodobně má zafixovaný vzor chování, který nyní napodobuje. Byla na straně oběti a nyní, když je silnější, může být vůdcem a podvědomě si léčit trauma z minulosti. Já samozřejmě nevím, jaké další důvody Vás doma drží, ale pokud jsou to obavy, nebo snaha dokázat matce, že jste skvělá, tak zbytečně. Vy sama jste skvělá a nepotřebujete to mamce dokázat, možná se o to snažila i vaše matka u tchýně a nyní se můžete ohlédnout a vidět, jak se jim vztah podařilo urovnat. Jde o to, abyste neopakovala její cyklus. Pokud na tom nezačne pracovat Vaše matka a neurovná svá traumata z minulosti pomocí psychoterapie například, tak se toho moc nezlepší dle mého názoru. Netroufám si odhadnout, jak moc by byla Vaše matka přístupná k nějakému postupu, ale možná vůbec. V takovém případě byste pravděpodobně potřebovala na terapie vy, pokud byste chtěla zůstat, abyste se naučila nastavit si hranice, jelikož takové chování nelze dlouhodobě snášet.

 

Rozhodnout se musíte sama

Trochu z Vaší zprávy cítím seznam pro a proti, které jste mi hezky vypsala. Já nevím, jakou pro Vás mají váhu jednotlivá pro a proti, ale můžete si zkusit vzít papír a všechna pro a proti si u každé možnosti vypsat. Pak ke každému slovu přiřaďte i váhu, na kolik procent ze sta je to kladné nebo ne.

Mohlo by Vám to pomoci si urovnat priority i myšlenky

Nezapomínejte ale prosím na sebe, láska k sobě samému a zdravé krásné manželství by mělo mít větší váhu než dobří sousedé, nemyslíte? Někdy se obáváme změn, jen pro to, že jsme zvyklí jet v zajeté koleji a to je nám komfortní. Nemyslím udělat ukvapené rozhodnutí, ale zamyslet se nad tím, jak bych to opravdu chtěla mít a jak to mohu mít v takové a takové možnosti.

Také by bylo dobré zvážit, jak to bude vypadat, až investujete do domu Vašich rodičů. Posune se tím Váš vztah k lepšímu a nebo naopak, protože se tam pak pravděpodobně zavážete, jelikož by už nebylo tak lehké sebrat se a odejít? I to by mohlo posílit Vaší matku ve vůdčí roli. Pokud byste se rozhodli odstěhovat, určitě by pak bylo dobré na vztazích pracovat. Tím, že se odstěhujete si vezmete svobodu, nevnímala bych to, jako že berete vnoučata prarodičům, můžou tam stále trávit volný čas i když bude doma jinde.

 

Pokud byste si potřebovala například o vztazích s matkou a jak Vás to ovlivňuje popovídat, můžete využít některého z našich psychoterapeutů.

 

Přeji Vám hodně štěstí, a zaslouženou radost  v manželství.

Poradna THERAPIA