Problémy ve vztahu – Jak se vyrovnat s rozchodem a jak přistupovat k budoucímu vztahu?

Doba čtení: 4 minuty, 53 sekund

Dotaz:

Dobrý den,

chtěla bych radu jak se vyrovnat s rozchodem a jak přistupovat k budoucímu vztahu, aby měl šanci vydržet. Je mi 24 let a mám za sebou 3 vztahy, které po několika měsících až rocích skončili podobně.

Byla jsem vyměněná za nějakou novou.

Když už jsem dostala nějakou zpětnou vazbu, tak mi bývalí partneři tvrdili, že jsem nedělala nic špatně a že to není má chyba. Je to možné, když jsem nikdy rozchod neiniciovala já?

Mám pocit, že vše prožívám velmi silně a že mě mí partneři nedokáží milovat, tak jako já je. Nikdy jsem nezažila, že by zamilovanost z mé strany sama odezněla. Vždy to skončilo rozchodem, ze kterého jsem se asi rok dostávala než jsem se odhodlala dát šanci někomu dalšímu.

Poslední vztah byl nejkratší (tři čtvrtě roku) a nejintenzivnější. Přítel byl o několik let starší a já cítila, že mě také miluje. Poměrně brzy mluvil o tom, že si mě chce vzít a mít se mnou rodinu. Věřila jsem mu to. Před pár týdny mi řekl, že neví co cítí a že potkal nějakou holku se kterou si píše. Řekl, že si potřebuje vše ujasnit. Napadlo ho dát si na měsíc a půl pauzu, ale prý by to pro mě nebylo fér, takže jsme se rozešli. Poté mi pořád psal, že mu chybím a chtěl mě vidět. Po týdnu jsme se sešli. Řekl mi, že s tou holkou mít nic nechce, že sympatie nestačí a že ho nezajímá. Ke mně se vrátit také nechtěl. Má strach, že mi ublíží. Prý cítí nějakou nespokojenost v sobě, se kterou já nemůžu nic dělat. Tvrdil, že mě miluje, ale že už neumí být zamilovaný stejně jako ve dvaceti.

Strávili jsme spolu noc v obětí. Nechtěl abych si od něho odnesla věci…

Týden na to řešil pro něho významný problém s jinými lidmi. Chtěl, abych na schůzi s nimi, také přišla a podpořila ho. Neudělala jsem to, protože mi ta situace byla velmi nepříjemná a neměla jsem pocit, že by tomu má přítomnost nějak pomohla. Jeho to zřejmě zklamalo. Uzavřel se a nekomunikuje se mnou. Mě to moc trápí. Mám pocit, že on chce ode mě všechno. Vidět se se mnou, když mu chybím, podporu, když ji on potřebuje i sex, kdybych na to přistoupila. Jenže sám mi nenabízí nic. Vždy mi tvrdil, že nekomunikace je ten nejhorší způsob jak tomu druhému ublížit. A teď mě trestá za to, že jsem ho nepodpořila, když on sám mě opustil? Chtěla jsem mu dát čas, aby si mohl vše srovnat, ale to jak se ke mně teď chová mě bolí. Nevím jestli mám čekat až se sám ozve nebo si k němu přijít pro věci a definitivně to skončit.

---

Odpověď:

Dobrý den,

děkuji Vám za důvěru. Nenacházíte se v jednoduché situaci. Vnímám ve Vašem vztahu nejistotu spojenou se stávajícím kontaktem/vztahem s posledním partnerem, zároveň s otázkou partnerských vztahů, které mohou přijít. Pravděpodobně to u Vás bude primárně o Vašem sebevědomí a uplatnění svého Já v mezilidských vztazích. Vnímám, že jste ve vztazích oddaná a snažíte se k druhému přistupovat čistě a opravdově, zároveň tam z toho, co popisujete, něco chybí nebo přebývá, těžko říct. Abych mohla lépe posoudit, o co přesně by se mohlo jednat, potřebovala bych od Vás více informací o Vás a minulých partnerských vztazích.

Není náhodou, že se Vám ve vztazích opakují určité vzorce.

Zároveň vnímáte správně, že je třeba se tím začít blíže psychoterapeuticky zabývat, abyste se z tohoto kruhu nefunkčních vztahů dostala. Vaše partnerské vztahy Vám něco ukazují a s tak málo informacemi mohu jen hádat, co by to mohlo být. Nerada bych Vás totiž nasměrovala někam, kde to nemusí být TO VAŠE. Přesto se Vám pokusím poradit, jak nejlépe budu moct.

Recept na štěstí zatím nebyl objeven a zkrátka vztahy, kde není láska opětována, jsou velmi náročné a člověka psychicky vyčerpávají. V prvé řadě je nezbytné si vymezit, v čem problém spočívá. Zde bych Vám doporučila vyhledat někoho, kdo Vám může citlivě a efektivně pomoct. V dnešní době jsou služby psychologa obecně velmi žádoucí, a ačkoliv se s tím lidé na veřejnosti moc nesvěřují, pomáhají. Odhalení a pojmenování problému pro hledání řešení je nesmírně důležité.

Co se týče Vašeho stávajícího vztahu: Vazbu, kterou mezi sebou máte, vnímám z toho, co popisujete, jako nevyrovnanou, zejména ve stavu, kdy se Vás partner pokouší za něco trestat. Pokud to tak je, věnujete partnerovi množství své životní energie, která by měla patřit Vám. Tuto energii potřebujete pro zachování vlastní stability. Rozmyslete si, zda je pro Vás tento vztah natolik cenný, že v něm chcete i nadále setrvávat. Zklamání a jednostranné lásky nelze léčit setrváváním v rizikové situaci, nýbrž to chce čas a prostor, který bude jen Váš.

A jak přistupovat k budoucímu vztahu?

V prvé řadě je nezbytné si v sobě uzavřít téma minulých partnerů, aby nedošlo k situaci, že skrze ně budete vstupovat k novému partnerství. Tzn. zpracovat si v sobě i myšlenky na podobnosti v minulých rozchodech. Nenechte se ochromit obavami, že i další vztah bude mít podobný scénář jako ty minulé. Tyto strachy často jen obávaný scénář přitáhnou a realizují.

Dále je nezbytné si v sobě podchytit stabilitu toho, jaká je Vaše přirozenost.

Být sama sebou často sebou nese ohromný potenciál, při kterém i mnohdy padají obavy z toho, co by mohlo přijít. Sebedůvěra a vědomí sebe sama zahání podobné myšlenky, jako např. zda „tento vztah vyjde nebo se zase rozpadne jako ty minulé“. Není nikde řečeno, že tyto obavy se u Vás mohou na začátku nového vztahu objevit. Nemusí. Píšu Vám to pro případ, kdy by se objevily a Vy byste nevěděla co s tím. Je totiž důležité s nimi pracovat a neponechávat si je v sobě.  S tím souvisí i aspekt očekávání. Lidé často vstupují do nového vztahu s očekáváním toho, s čím mají zkušenost a čemu se chtějí vyhnout. Vztah tím bývá od začátku limitován a snadněji se může stočit ke krizi.

Přeji Vám mnoho sil