Potlačované vlastnosti

Přijmout sebe sama, rozvinout svůj potenciál, přijmout své negativní vlastnosti, být sám sebou, objevit své skutečné já… To jsou věty, které stále častěji slýcháme od psychologů, čteme v časopisech či v praktických knižních příručkách. Ano, potlačujeme-li a odmítáme některé své vlastnosti, zavrhujeme tím zároveň část sebe sama. Pak se nemůžeme cítit sebevědomí ani vyrovnaní. A už vůbec nejsme sami sebou. Co by však mohlo být motivací vytáhnout své potlačené vlastnosti na povrch?

Často máme v hlavě černé myšlenky jako “když budu takový, jaký skutečně jsem, nebudou mě mít ostatní rádi, zavrhnou mě, budu pro ně nepřijatelný”. Ano, částečně jsou tyto pochybnosti opodstatněné.

Ve chvíli, kdy projevujete svou osobnost, přestanete být “nijací”, přijatelní pro všechny. Opravdu budete někomu méně sympatičtí a s někým si vůbec nesednete, ale pro jiné budete naopak zajímavější nežli předtím, kdy jste se přizpůsobovali a potlačovali sebe sama. Buď budete přijatelní téměř pro všechny, ale zajímaví téměř pro nikoho, nebo se rozhodnete být sami sebou a cítit se svobodní a stabilní.

Strach z vlastní síly

Potlačováním části svých vlastností, které považujete za nepřijatelné, se paradoxně připravujete o svou největší sílu či přednost. Z vlastní praxe s klienty mohu potvrdit, že mnohdy skrývají svou průbojnost, otevřenost, divokost, asertivní jednání, dominanci a jiné. Jednoduše všechny vlastnosti, které jejich rodina či blízké okolí mohlo považovat za nepřijatelné.

Asertivita se totiž mnohým lidem může plést s agresivitou. Otevřenost může v druhých budit rozhořčení, protože může obsahovat nepříjemnou, i když konstruktivní kritiku. Schopnost umět prosadit své zájmy mohou druzí považovat za sobectví.

,,Často přesně ty vlastnosti, které jste potlačovali, vám dodají do života tu potřebnou sílu, která vám chyběla.”

Mnohdy se tak stane, že v sobě v průběhu života začne člověk potlačovat vlastnosti a část své osobnosti, která je pro něj přirozená. Zejména v mladším věku se člověk začleňuje do společnosti a obává se svého vyloučení. V průběhu života může být člověk ovlivněn i jinými lidmi než kolektivem či přáteli. Zejména děti vnímají, co je přijatelné pro rodiče a okolí. Holčička má být přeci hodná a slušná, aby ji ostatní měli rádi, a kluk statečný a průbojný.

Dítě také sleduje, jak se k sobě chovají rodiče. Pokud je např. otec příliš cholerický, syn nebo dcera v sobě mohou vztek zapudit úplně, protože je pro ně nepřijatelný. Zažívají mnohdy několikrát za měsíc, jak otcův vztek ubližuje matce. Stejně tak si ale jiní mohou odnést zkušenost, kdy vidí matku nebo otce submisivního a příliš přizpůsobivého, a tuto vlastnost do života nechtějí. Začnou být dominantní a nepřizpůsobiví, aby se ani trochu nepřiblížili k rodičovskému “vzoru”.

Stát na obou nohou

Je dobré si uvědomit, že potlačením části sebe sama se oslabujete. Jako by fungovala jen jedna půlka z vás. Někdy to přirovnávám k příkladu stability dvou nohou. Pokud přijímáte jen část sebe, představte si, že stojíte pouze  na jedné noze. Pak je logické, že se můžete cítit nestabilní. Ve chvíli, kdy stojíte na obou nohou, jste vyrovnaní. K tomu je ale zapotřebí si uvědomit všechny části vaší osobnosti, přijmout domnělé negativní vlastnosti či tendence, ale i ty reálně negativní.

Proces to není lehký, ale často přesně ty vlastnosti, které jste potlačovali, vám dodají do života tu potřebnou sílu, která vám chyběla. Pokud jste např. přirozeně průbojní, ale přijali jste v sobě jen tu část, která je empatická, milá, skromná a přizpůsobivá, nejste to vy. Hrajete faleš na sebe i druhé. Není vám to přirozené a můžete si pak připadat nevyrovnaní. Můžete být možná i pro někoho nudní a nijací, protože opravdu nijak nevybočujete. Snažíte se přizpůsobit většině, což vám možná umožní připadat milí více lidem, ale jsou to všichni opravdoví přátelé? Patří do vašeho života?

Žít sám za sebe může být obtížné: ne každý už vám bude sympatický a ne každému budete sympatický vy. To je důsledek osobnosti. Nejsme všichni stejní a musíme unést odlišnost a odmítání druhých. To, co vám ale přijetí sebe přinese, je svoboda, vyrovnanost a stabilita. Ano, ne všechny vlastnosti, které si přiznáte, jsou hezké, ale jsou vaše a můžete s nimi pracovat nebo se za ně postavit. Rozhodně už na vás nebudou čekat za zády a vy nebudete mít strach, kdy se zas nečekaně projeví!