Moje rodina mi nerozumí

Dotaz:

Dobrý den, momentálně si procházím poměrně složitým obdobím a potřebovala bych poradit. Sesypalo se teď na mě spoustu problémů nebo věcí co mě trápí. Cítím, že bych mohla mít deprese je to dlouhodobý smutek a nespokojenost, jedna z nich je že mi moje rodina nerozumí, nerozumí mým emocím a pocitům, převážně moje máma. Většinou jde o nějakou situaci, kdy něco řekne nebo udělá a mě to vyvede z míry. Má někdy opravdu přehnané reakce a mrzí mě že s ní nemám kamarádský vztah, bojím se s ní mluvit i o poměrně normálních věcech, nemám v ní důvěru, hodně mě to trápí, ale mluvit s ní o tom nechci protože se bojím.
 
Potkala jsem člověka, který mě hodně ubližoval, převážně slovně. Ten člověk mi říkal, jak moc mě má rád a jak mu na mě záleží (hodně se mnou manipuloval a využíval, ale to jsem si uvědomila až pozdě), nadával mi sprostě, zesměšňoval mě, říkal že jsem žena a že nic nemůžu, dával mi pocit, že jsem v ničemu. Hodně dlouho jsem si to nechtěla přiznat, myslela jsem si, že to nemyslí vážně, ale teď když nad tím zpětně přemýšlím je mi z toho špatně, jsem opravdu naštvaná že jsem si to nechala líbit. Tyhle věci ať už urážky od toho člověka nebo situace u nás doma ve mě vyvolávají opravdu veliký vztek většinou s dopadem na sebepoškozovaní, vím že to není správný, ale svým způsobem mě to uklidní.
 
Potřebuji ve svém okolí člověka, co mě pochopí, kdo pochopí moji komplikovanou osobnost a pomůže mi, i když přála bych si aby tou osobou byla moje máma. Když jsem smutná, tak mě někdy seřve, proč brečím a co se mi zas stalo a když jsem naštvaná, tak mi řekne že se chovám jak magor. Tohle je jen menší shrnutí, úplně nevím, jak tu mám nějaký věci napsat nebo se s nimi svěřit. Řekla bych, že je tohle všechno taky ovlivněno tím, že nejsem spokojená sama ze sebou, a několik lidí kolem mě to jenom zhoršují. Zároveň mám kolem sebe i lidi, co mě mají rádi a jsou pro mě velkou oporou. Ale stejně ve mně narůstá pocit vzteku a nenávisti sama k sobě. Největší problém vidím v mém narůstajícím vzteku, který vede k sebepoškozování. Omlouvám se pokud jsou nějaké věci nesrozumitelné, text jsem psala jak mě věci postupně napadali. Předem děkuji za odpověď a přeji krásný den.

Odpověď:

Dobrý den,

v dotazu, který jste poslala vidím čtyři linky. Vztek a jeho ventilování sebepoškozováním, neporozumění od lidí kolem, vztah s matkou a nespokojenost se sebou sama.

To jsou všechno velká témata, která potřebují čas a práci.

Myslím si, že jednou z nejdůležitějších věcí je sebeláska a vztah se sebou. Aby vám bylo dobře samotné se sebou, abyste se měla ráda. Když sama sebe nemáte ráda, jak pak máte budovat vztahy s ostatními? Je to náročné, navíc je pak jednodušší, aby vám někdo sebevědomí naboural a špatně s vámi zacházel. Tuto linku vnímám jako stěžejní.

Rozumím tomu, že vám chybí vztah s matkou. Také je jasné, že je náročnější budovat si sebelásku, když necítíte podporu a porozumění od někoho takhle důležitého. Píšete, že o tom s ní nechcete mluvit, protože se bojíte. Jednou byste si o tom promluvit měly, ale pokud ještě nejste připravená, můžete pracovat na tom, proč vám to nefunguje. Zamyslete se, proč vás její poznámky vyvádí z míry, co na nic vám vadí? Je to styl, jakým to říká? Je to to, co říká? Co vás tak zvedá ze židle?

Co se týče toho, že vám nerozumí, že nerozumí vašim pocitům – zkuste o nich mluvit. Když vám někdo z nich řekne něco, co vám ublíží prostě to řekněte. Když je vám do pláče tak řekněte, že jste smutná protože/naštvaná protože. Možná vám nerozumí, protože neřeknete, co se děje. Až budete příště vyvedená z míry, nebo se budete cítit nepochopená…zkuste se nadechnout a vydechnut. Nereagovat v afektu. A pak se pokusit vysvětlit, co se děje a jak se cítíte.

Je dost možné, že vztek, který pociťujete je způsobený tím, že jste frustrovaná. Frustrace, která vychází z toho, že máte pocit neporozumění, cítíte se sama apod. Zkuste si třeba psát deník, zapisujte do něj, jak se cítíte, když si chcete ublížit. Jaká situace to vyvolala. Napište i to, jak se cítíte potom, co se to stane apod. Pokuste si pomocí něj srovnat myšlenky, kterých máte tolik a někdy je nestíháte. Sebepoškozování samozřejmě není řešení, což víte. Je to pro vás ventil emocí, se kterými si neumíte poradit. Je důležité, abyste přišla na kloub těm pocitům vzteku, které vás k sebepoškozování vedou. A naučila se tyto emoce zvládat jiným, zdravým, způsobem.

Zkuste se obrátit na někoho z naší poradny. Myslím, že byste na tento proces a práci na sobě neměla být sama. Nebojte se toho, máte na to a bude vám pak mnohem lépe. Jste silná a zvládnete to!

Věříme, že vám odpověď bude užitečná. Přeje vám klidné dny a vše dobré.

Poradna Therapia

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *