Individuální psychoterapie – co vám dá?

Co je vlastně psychoterapie? V čem se liší od koučinku, seminářů a seberozvojových kurzů?

Začněme negativem psychoterapeutického procesu a tím je jeho délka. Klienti často dochází do terapie více než rok, minimálně několik měsíců, někdy i roky. V době efektivních metod se to může zdát jako ztráta času. K čemu platit týdně stovky za sezení, když mohu absolvovat seberozvojový seminář, přečíst si knihu či se zaměřit na jasné cíle v hodinách koučinku?

Ano psychoterapie je dlouhá, ale právě to může být její pozitivum, protože hluboké změny se nedějí rychle a pokud ano, nemívá to dlouhý účinek.

Psychoterapie totiž oproti jiným metodám nabízí VZTAH. Zdravý vztah mezi terapeutem a klientem dokáže napravit i dlouhodobě nefunkční vztahy mimo terapii klienta a hlavně jeho vztah sám k sobě. A to je základ všeho. Máme-li zdravý vztah ke svému vnitřnímu Já, funguje nám i náš život ve všech oblastech.

Jak vypadá zdravý vztah mezi terapeutem a klientem? Proč  klienti dobrovolně dochází měsíce či roky na terapii?

Psychoterapie nabízí:

1.PRAVIDELNOST:

Člověk má prostor se každý týden otevřeně a ovšem v bezpečném prostředí vypovídat a uvolní tak frustraci, která v něm může vznikat.

2.PODPORU:

Na sezeních dostáváte podporu od terapeuta, terapeut vás nehodnotí a nesoudí, je na vaší straně a učí vás tím dávat porozumění i sám sobě, což většina lidí, kteří se necítí šťastni, neumí.

3.NÁHLED:

Terapeut je pro vás od toho, aby vám pomohl porozumět vašemu problému, zanalyzovat problém tak, abyste se naučili ho již neopakovat a tzv. se v něm dokola necyklit.

4.ZPĚTNÁ VAZBA:

Dává vám zpětnou vazbu na vaše chování. Terapeutova reakce však není kritická ani hodnotící. Terapeut může sebe používat jako zrcadlo pocitů. To, co s vámi cítí se může dít i lidem okolo vás. Terapeut je však „vycvičený“ na to, aby si takové pocity nebral osobně a pouze vám je zprostředkoval a pomohl vám pochopit reakce vašeho okolí.

5.VZTAH:

Terapeut nabízí především vztah, ač pracovní. Klient si s ním najednou může odžít to, co mu nemuseli nabídnout rodiče. Cítí se s terapeutem v bezpečí, přijímaný, cítí zájem, podporu. Z terapie odchází až když se cítí dostatečně silný a uzdravený. Klient také zažívá nové pocity, že se na něj terapeut těší, pamatuje si jeho témata a naslouchá mu. Projevuje tak o něj zájem.

Tím, že klientovi tyto projevy terapeut  předává ho zároveň učí (skrze tento vztah) je užívat i sám k sobě.

Uzdravený klient tedy odchází s pocity sebejistoty, umí si dávat podporu a přijímá se. V psychoterapii nejde tedy primárně jen o vyřešení nějakého problému, ale o přenastavení vztahu k sobě sama.