Kritika ve vztahu

Klientka, která ke mně přišla požádat o pomoc s řešením potíží ve vztazích, nebyla svým příběhem nijak výjimečná. Hovořila stejně jako mnozí další o tom, jak se jí zejména v partnerských vztazích opakují stále stejné potíže:

“Pokaždé, když opadne první zamilovanost, začnou mě partneři kritizovat a hodnotit. Od každého jsem v různé intenzitě slyšela to samé – nudím se s tebou, jsi neuvolněná, víc sportuj, lépe se oblékej. Partneři mě také opakovaně nerespektují, nedokáži se prý jasně vymezit, připadám si slabá.”

V této fázi také začaly všechny její vztahy krachovat. Partneři o ni přestávali jevit zájem. Slečna Jitka, jak ji budeme pracovně nazývat, nezažívala nic méně obvyklého než ostatní klienti. Ti prožívají podobné příběhy – jsi rozmazlená, sobecký, nic nevydržíš, chováš se jak ženská (u muže), měla bys zhubnout.

Když jsme s Jitkou probíraly, co jsou její slabiny a vnitřní strachy, vyjmenovala nakonec vše, za co ji opakovaně kritizují její partneři, aniž by o jejích vnitřních slabinách věděli. Dříve si však své slabosti nedokázala zcela připustit. Utápěla se v ublíženosti a postupně se se svými partnery rozcházela nebo byla opuštěna.

Vždy znovu doufala, že teď už přijde pravý muž, který ji zahrne láskou a bude ji milovat takovou, jaká je. To se ale nestalo, protože ona sama se nedokázala mít ráda. Vždy si připadala nedostatečná pro vztah, když je pro partnera nudná a nezajímavá. Podvědomě si však ona sama přišla nudná a nezajímavá pro sebe.

Opakovaně se s ní tedy rozcházeli její partneři, ve skutečnosti se však rozcházela sama se sebou, protože si připadala nedostatečná. Ve vztahu se vždy začala nevědomě chovat podle svých vnitřních strachů a skutečně se stávala trochu nudnou a nezajímavou.

Začala hrát svou známou roli partnerky, která je hodná, nekonfliktní a upřednostňuje často přání a život partnera. O takovou partnerku však nestáli. Chtěli tu, kterou se obávala být – rozhodná, silná, odolná, jasně se vymezující.

Vystoupení z negativních vzorců

Takové uvědomění tedy vedlo Jitku k převzetí zodpovědnosti nad svými vnitřními konflikty. Konečně se přestala cítit jako oběť sobeckých partnerů. Přestala se tolik soustředit na jejich sobeckost a kritičnost a začala se soustředit na sebe a svá slabá místa, která vždy nevědomě prozradila svým chováním.

Ve skutečnosti jí samotné vadilo, že nemá žádné pravidelné zájmy, neumí se jasně prosadit a ohraničit ve vztahu, aby si v něm přišla respektovaná. Byla dost konzervativní a chyběla jí v životě chuť experimentovat a vyhledávat nové zážitky. Její partneři jen opakovaně zrcadlili vnitřní konflikty jí samotné. Příběh Jitky je příběhem mnoha lidí, kterým se opakují stejné negativní vzorce v partnerských vztazích.

Vždy máte dvě možnosti, jak se v takové situaci zachovat. Buď se jasně vymezte vůči sobě i svému partnerovi a své slabosti zcela přijměte, nebo s nimi začněte pracovat. Uvědomte si, co byste na sobě a svém životě chtěli změnit. Důležité je si jasně vymezit hranici, kam chcete v práci na sobě dojít.

Cílem není splňovat neurotickou potřebu dokonalosti. Zkuste jen získat náhled na to, jaké role se vám v životě opakují a jak tím “napomáháte” stále přiživovat svůj vnitřní strach z vlastních nedostatků.