Příspěvky

Po porodu trpím depresemi

/in /by

Dotaz:

Dobrý den,

je mi 23 let a od porodu trpím depresemi. Myslím, že je to způsobeno tím, že moje dcera se narodila nemocná a musely jsme být měsíc v nemocnici. Myslela jsem si, že mě to přejde jako vždy. Už jako malá sem trpěla depresí (řezala jsem se), ale vždy mě to přešlo. Teď je to však jiné. Už je to půl roku od porodu a já celou dobu trpím depresí s úzkostlivými stavy, přežíráním a nočními můrami. Pořád si říkám, že žiji pro dceru, ale to nestačí. Jsem unavená a vyčerpaná. Hledám smysl života co by mě naplňovalo, ale pořád se nemůžu zbavit pocitu, že jsem zbytečná a že mě už nic dobrého nečeká. Začala jsem být i agresivní na okolí a já nechci, aby si mě dcera pamatovala jako bezcitnou mrchu. Na ní jsem vždy hodná, ale na ostatní ne. Rozbrečí mě i reklama v televizi. Nechci se zabít a nepoškozuji se, ale někdy ten nápad tam je a já se bojím, že to jednou udělám. Nemám čas si zajít k psychologovi, protože je to pro mě drahé a pojišťovna mi nepomůže a hlavně nemám ani hlídání pro dceru. Ale ráda bych byla zas ta veselá ženská plná života. Mohli byste mi poradit jak na to? Zkoušela jsem se uvolnit ..jóga, hudba, víc hraní si s dcerou, ale je to pořád ve mě. 

Odpověď:

Dobrý den, děkuji za důvěru, se kterou jste se obrátila na naši poradnu. Je mi velmi líto, že se vaše dcera narodila nemocná. Muselo to pro vás být velmi náročné období a pevně doufám, že se zdraví vašeho dítěte již zlepšilo. Skutečně se může jednat o možnou příčinu vašich aktuálních obtíží.

Potíže a pocity, o kterých se zmiňujete, může po porodu zažívat velké množství žen, zejména pokud se vyskytly nějaké komplikace. Obvykle po určité době vymizí a není tak ani potřeba podpora odborníka. Sama však píšete, že vaše depresivní a úzkostné stavy trvají již půl roku a proto bych vás ráda povzbudila ve vyhledání podpory odborníka. Musí pro vás být velmi vyčerpávající vyrovnávat se s těmito bolestnými pocity a zároveň se věnovat dceři. Léčba a podpora odborníka by vám mohly velmi ulevit a pomoci vám k radostnějšímu prožívání života. Depresivní a úzkostné stavy mohou výrazně snížit kvalitu života a většinou se nejedná o něco, co by zmizelo samo od sebe. 

Mohlo by pro vás být užitečné svěřit se svým trápením někomu ve vašem okolí. Rozumím, že vás péče o dceru plně zaměstnává, nezapomínejte však na sebe a na své zdraví. Sdílet své trápení je pro mnoho lidí velmi léčivým prostředkem, pokud tedy máte kolem sebe někoho, komu důvěřujete, pokuste se sdílet alespoň část toho, jak se cítíte. Může to být naprosto kdokoli, kamarádka či někdo z rodiny. Potýkání se se všemi těmi pocity bez jakékoli podpory může být velmi stresující.

Naprosto chápu, že při veškeré péči o vaši dceru máte dojem, že vám na návštěvu psychologa již nezbývá čas. Naše poradna nabízí i Skype konzultace, možná by to vašim časovým možnostem mohlo vyhovovat lépe. Co se týče finanční stránky: péče o psychické zdraví spadá v některých případech do služeb hrazených pojišťovnou. Na stránkách vaší pojišťovny by měl být k dispozici seznam psychologů a psychoterapeutů ve vašem okolí, jejichž služby hradí pojišťovna. Dále se můžete zkusit obrátit na služby Sociální kliniky, která nabízí krátkodobou terapeutickou podporu, kterou si klient hradí sám dle svých finančních možností na základě dohody s terapeutem.

Určitě je skvělé, že se věnujete koníčkům, jako je jóga nebo hudba. Obojí může mít na váš psychický stav blahodárné účinky. Moc ráda bych vás podpořila v tom, abyste se těmto činnostem věnovala i nadále: byť to tak třeba hned nevypadá, pokud se budete např. józe věnovat dlouhodobě, může vám velmi pomoci.

Lucie

44

Nevědomé příčiny neplodnosti: recenze knihy Desjardins-Simon, Joëlle; Debras, Sylvie

/0 Komentáře/in /by

Kniha oslovuje téměř neoslovené téma ve společnosti, že nevědomí může mít ve skutečnosti největší vliv na problematiku neplodnosti. Co je vlastně nevědomí? Je to ta část naší mysli, které si nejsme vědomi. Jsou zde myšlenky a emoce, které jsme za život vytěsnily, potlačily a to z různých důvodů.
Pokud se v životě potýkáme s nějakým psychickým blokem, bývá v protikladu právě vědomí s naším nevědomím. Příkladem může být, že si přejeme mít partnera (naše vědomé přání),ale nevědomé příčiny daří se nám s nikým vztah navázat, což nás trápí. Jako bychom si tedy partnera přáli, ale přitom neuvědoměle působíme tak, že možné zájemce odrazujeme nebo si přitahujeme nevědomě jen ty partnery, o které nestojíme. V takovém případě se v našem nevědomí může skrývat strach či odpor ke vztahu, přestože si ho ve vědomí moc přejeme a velmi nás trápí, že vztah nemáme. Nevědomí však vždy zvítězí, protože tvoří větší část naší psychiky a nezbývá než problém vyřešit v terapii a dostat ho do vědomí.

Právě toto téma, kdy má nevědomí vliv na naši psychiku oslovuje skvělým způsobem i autorka knihy a zaměřuje se právě na neplodnost.
Kniha popisuje zajímavý paradox, kdy se páry uchylují k umělému oplodnění a velmi si dítě přejí, ale ani přirozeně ani skrze umělé oplodnění se jim nedaří otěhotnět právě proto, že se v jejich nevědomí skrývá protichůdné „přání“, tedy dítě nemít. Autorka a psycholožka s takovými páry na klinice pracuje a otevírá jim pro ně absolutně nové téma a to je uvědomění, že část jejich psychiky si dítě nepřeje a proto ho nemají. To zní párům na začátku sezení neuvěřitelně, protože často prošli kvůli otěhotnění léty nepříjemností s procesem umělého oplodnění. A vydali i nemalé peníze, aby se jim podařilo otěhotnět.

Jedním z největších překvapení v knize je právě to, že psycholožka pracuje vždy s oběma v páru. I to přikládá vlivu nevědomí, kdy se v životě nevědomě přitáhli partneři, kteří mají oba bloky vůči dítěti, aniž o tom vědí. Ne vždy se to však musí ukázat fyzicky na obou partnerech. Například někdy má jen muž problém, že nemá dostatek kvalitních spermií a žena se zdá fyzicky v pořádku, ale nevědomí pracuje u obou z nich.

Další důležitá myšlenka knihy je, jak se v nevědomí vytvoří blok vůči dítěti. Shrneme li to, myšlenka zní, je li ve v prostoru vaší mysli zabráno místo pro dítě kýmkoli či čímkoli jiným, může se stát, že dítě nepřijde, protože pro něj není ve vašem životě místo. Nic z toho, co autorka píše neplatí obecně pro každého, každý si svou životní historii zpracovává jinak a je jinak odolný.

Autorka tak otevírá důležitou a pro mnohé z široké veřejnosti zcela novou informaci o tom, jak moc má naše nevědomí vliv na náš život. ..a to nejenom v tématu neplodnosti. Autorka a psycholožka zcela jasně poukazuje na to, že pokud páry, které usilují o dítě nepřijmou témata z jejich nevědomí, která jim ve skutečnosti brání otěhotnět, nemusí být jejich snaha otěhotnět vyslyšena.
Navíc, ve chvíli, kdy mají páry v nevědomí strachy otěhotnět a pracují s informací, že po dítěti touží a nejde jim otěhotnět, jdou po slepé stopě, která nikam nevede. Ve skutečnosti musí najít odvahu pracovat s informací, proč vlastně dítě nechci nebo se ho bojím mít. Právě to může vést k úspěšnému otěhotnění.

Poradna Therapia

Knihu můžete zakoupit na:https://obchod.portal.cz/psychologie/nevedome-priciny-neplodnosti/

80

Doporučení na knihy podporující přirozený porod-jak jít k porodu beze strachu?

/0 Komentáře/in /by

Vzhledem k většímu množství online dotazů na téma strachu z porodů bychom vám rádi doporučili knihy, které se zaměřují na strach z porodu a které pomohly našem klientkám. Mnoho žen se stále spoléhá pouze na lékaře, kteří ale zrovna s duší těhotné ženy pracují minimálně. Nemají na to čas a hlavně, specializují se na komplikované porody a není se pak co divit, když v každém malém mnohdy i nepodstatném vybočení u ženy v těhotenství nebo při porodu vidí rizika, která ženu vyděsí, přestože pak mnohdy vůbec nenastanou. Určitě existují objektivní rizika,která někdy i nastanou a pak je potřeba lékařů a jejich zásahů. Rádi bychom ale připomněli, že existuje i psychika,která je poměrně snadno naprogramovatelná, pokud se cítíme oslabeni. Jednoduše, pokud se tedy budeme dlouhodobě  a hluboce něčeho obávat a lékař nás v našem strachu ještě hodně podpoří, může se nastartovat proces, který by bez toho ani nenastal. Již z různých výzkumů a dotazníků je patrno,že pokud žena před porodem tráví zbytečně mnoho času v nemocnici, zvyšuje se stres a tím mohou nastat i různá rizika u porodu.

Tři knihy,které doporučujeme slouží ženě k tomu, aby se před porodem “naprogramovala”, nastavila na bezproblémový porod a odbourala tak rizika, která by nastala pouze z důvodu vnitřního strachu,který může být právě u porodu kontraproduktivní.

První knihu, kterou doporučeme je Nová doba porodní od Vlastimila Marka,vrací se kořenům přirozeného porodu. Dokáže úžasně nastavit myšlenku,že porod je pudová záležitost, která je ženám přirozená a její tělo je na něj připraveno.Vrací se k příkladům žen,které neměly dostatečné vdělání ani možnosti výběru a prostě je ani nenapadlo,že by měly mít z porodu strach a tak bezpotíží a téměř bezbolestně rodily.Kniha se také vrací do historie porodu a připomíná,kdy vznikl strach z porodů.Tedy do přelomu vyhnání bab porodních a nástupu církve a lékařů, kteří porody považovali za nečisté a ženy za nemravné.Připomeňme také, že i potraty byly v té době zcela běžné.Když žena potratila bralo se to jako běžná záležitost, kdy poté otěhotněla znovu. V dnešní době efektivity a tendenci, že musí být vždy vše funkční, se potraty začaly brát jako obrovské riziko znovu otěhotnět. Ženy už se pak obávají, že potratí znovu apod.Psychika začíná pracovat naplno. S tím tato kniha pracuje a pomohla mnohým našem klientkám prožít krátký a hezký porod.

Připojujeme ještě dvě knihy a to Orgasmický porod-Davisová a Bonarová od a Hypnoporod-Monganová,které jsou napsány v podoném duchu.Tedy, že porod může být hezký, bezbolestný nebo téměř bezbolestný,když předtím odbouráme strach!

 

71

Po potratu mě rodina obviňovala

/in /by

Do taz:

Dobrý den,
připadám si v koncích. Před rokem a půl jsem poprvé otěhotněla, s partnerem jsme se na malé hrozně moc těšili, bohužel, z důvodu závažné infekce, která se dosud nepodařila objasnit, jsem ke konci těhotenství potratila. Byl to opravdu traumatický zážitek. Od té doby jsem měla pocit, že mi to nejen partner ale i má vlastní rodina dává za vinu. Lékaři mě ubezpečovali, že za nic nemůžu, nic jsem nezavinila.  Vážně si ani sama nejsem ničeho vědoma. Rodina se ke mě pak na Vánoce a jiných sešlostech chovala protivně, pomáhala jsem s péčí o nemocné prarodiče, byla jsem v podstatě jen za služku. Když jsem si chtěla s rodiči popovídat o tom, co se mi stalo, jen se prostě vykecat, což mi pomáhalo, než to v sobě dusit, bylo jim to protivné a jen mi řekli, ať si najdu psychiatra nebo se jdu někam hospitalizovat, že je to defakto obtětuje…Má babička mi zas dávala najevo, že jsem méněcenná..Což mi rozhodně nepomáhalo, a začala se rozplývat nad sestřenicí, které se narodil o miminko a všichni mi vyčítali, že jsem pouze pogratulovala a nedokázala se na čerstvé mládě podívat. Nedovedla jsem to, bylo to čerstvé, byly jsme těhotné ve stejné době, s tím rozdílem, že ona mimino donosila. Utápěla jsem se v depresích. Partner ze mě taky nebyl nadšený, moc velkou oporou mi tehdy nebyl, to se zlepšilo až po pár měsících. Zkrátka cítila jsem se hrozně bezradně, nevěděla jsem, co se životem. V práci jsem vždy měla fajn kolektiv, ale když jsem se opět po potratu vrátila do práce, kolegyně se mi vyhýbaly a taky se ke mě nechovaly zrovna mile. Práci jsem změnila. Bylo to pak lepší alespoň v této sféře. Nicméně, už jsem dva měsíce znova těhotná, okamžitě jsem šla na pracovní neschopnost, má lékařka mě automaticky dala na rizikové těhotenství kvůli minulému zážitku. Snažím se nenervovat, být v klidu, samozřejmě, že mám strach, aby se to celé neopakovalo, ale snažím se příliš nestresovat a v rámci možností to zvládat. Ale jsou Vánoce, partner má rodinu hrozně daleko, nutí mě tam jet, já se na to ale necítím, navíc se mi nechce absolvovat cesta čtyři hodiny autem, dále mi zemřeli prarodiče a i když to zní sobecky, snažím se ten smutek vytěsnit….Ale rodiče jsou na mě sprostí, že si nechci vzít do péče jej ich tři kočky, mám je ráda, nechci aby skončily někde v útulku, ale proč si je mám brát všechny já? Samozřejmě na to mi řekli, že práci s miminem stejně mít nebudu, že beztak ho zas nedonosím. Vážně milé…….Podotýkám, že naše vztahy byly vždy kostrbaté, raději mi řekli, ať se jdu léčit než aby si vyslechli, co mě trápí, i když se jednalo jen o běžné problémy v dospívání. Tak jsem udělala to, že jsem si jednoduše vypla mobil, a soustředím se jen na sebe a to malé. Přítel odjel naštvaně za příbuzn ými, já jsem doma sama, ale je mi tak asi nejlíp. Poradili b yste mi, jak do budoucna až tu bude malé? Já věřím, že ho donosím a zdravé. Jak se těmto stresům a tlaku v rodině ubránit? Už teď mám zas výčitky, že jsem se odpojila, ale hrozně mě deptali , byla to manipulace a já se nechci teď trápit. Děkuji moc.

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme Vám za důvěru k naší poradně. Pokud Vás kontakt s rodinou momentálně stresuje, nebojte se říci ne. Tak jak Vám oni kriticky říkají co si myslí, máte i vy možnost vyjádřit se, jak to cítíte a co byste chtěla. Nedoporučuji v afektu, slova by vás mohla později mrzet. Pokud kočky nechcete, tak se nenechte do něčeho natlačit. Můžete například rodičům pomoci sehnat nový majitele, přes inzerát, poptat se mezi známými, ale jistě bych se nepouštěla do něčeho, co sama nechcete. Pokud na sebě momentálně pociťujete zvýšený tlak, nebojte se to pojmenovat, pokud máte strach, jistě byste se s tím měla někomu svěřit, abyste se sama se sebou ve svých myšlenkách nepřála s tím, že myslíte pozitivně a do toho vám tam sem tam skočí nějaká negativní myšlenka, která by vás mohla stresovat. Pokud ve svém okolí necítíte, že by byla osoba, které byste se chtěla svěřit, doporučuji terapii. Terapeut z naší, doufám že popřípadě i z jiné poradny s vámi bude o všem komunikovat, můžete se mu se vším svěřit

Naučte se ty negativní řeči vypouštěť, zaměřte se teď opravdu jen na sebe. Relaxujte, čtěte příjemné knihy a články, inspiraci naleznete také na našich fb. Stránkách. A webu. Tak, abyste si to těhotenství podle možností užila. Snažte se přehnaně se nekontrolovat, samozřejmě podle doporučení lékařů. S partnerem si promluvte, on nemusí být ve stresu, bere to jak to je a nemá třeba ani pocit, že by vás něco trápilo. Zkuste mu vysvětlit co a proč vás stresuje a jak by vám mohl pomoci. Abyste utužovali vztah a nedocházelo mezi vámi k rozporům.

 

 

Jak jste psala v závěru, že jste se odpojila od rodiny a měla jste výčitky, rozhodně nemějte, pokud necítíte podporu a kontakt je teď pro vás spíše kontraindikace, tak se mu s klidným svědomím vyhněte. Až sama bude chtít, minimálně na té úrovni vztahu s rodinou opět navážete a někdy odloučení dokonce i prospívá.

Na doporučení naší vedoucí poradny Mgr. Terezy Zahrádkové zasílám inspiraci pro četbu. Zasílám knihy s kterými má ona sama dobrou zkušenost. Snad i vám knihy pomohou navodit klidné a příjemné těhotenství.

Nová doba porodní – Vlastimil Marek, nebo Hypnoporod Marie F. Monganova, Orgasmicky porod Davisova Elizabeth. Vše o tom, jak se nebát těhotenství ani porodu.

 Dále přikládám kontakt na naši poradnu, kdybyste se rozhodla,  využít pomoci některého z našich terapeutů

https://koucink-psychoterapie.cz/o-nas-therapia/

Přeji Vám mnoho šťastných chvil v těhotenství,

Za poradnu Therapia Bc. Lucie Tourková

59

Strach po porodu – strach,že se pozvracím nebo omdlím mezi lidmi

/0 Komentáře/in /by

Dotaz:

Dobry den..trapi me muj zdravotni stav..ktery podle lekaru je dobry,takze na vine je nejspis psychika..jsem 1,5 let po porodu a nikdy predtim jsem to nemela nebo aspon o tom v take more nevim..jsem totalne bez nalady,energie,nic me nebavi mam s manzelem strach jezdit uz i nakupovat,na vylety a nebo i k rodicum..co se tyce jidla to je taky katastrofa zhubla jsem a jim jak vrabec mam strach ze mi bude spatne a budu zvracet :(..dp vseho se musim nutit,kdyz mam nekde jed nakonec to dopadne tak ze treba ani nejedu..je mi toto neprijemne a nechci na to uzuvat antidepresiva aby mi bylo jeste hur kvuli vedlejsim ucinkum..trpim i na premestruacni syndrom pred menstruaci jsem totalne vystavena a unavena ,nechutenstvi atd a to uzivam HA..ktera mi nikdy nevadila..prosim jak z toho ven a konecne zit a nebat se porad neceho ze budu zvracet a unavena a ze nekde omdlim a takive stavy 🙁

Odpověď:

Dobrý den, děkujeme za důvěru a zaslání vašeho dotazu. Z obsahu vašeho dotazu pro mne plyne, že nejspíše trpíte úzkostí, kterou nazýváme agorafobie – strach opouštět domov z různých důvodů, pocity omezení v životě kvůli svým strachům apod. V každém případě se jedná o úzkost, která vás nyní zbytečně omezuje a zcela chápu, že byste se jí ráda zbavila.

Úzkost je vždy potlačená emoce, často se jedná právě o ty negativní -smutek, vztek, strach. Úzkost není náš nepřítel, mozek si ji vždy vytvoří, aby se “ochránil” před nějkaými pocity nebo situacemi, které by pro naše nevědomí byly ještě více nepříjemné. Může se  jednat třeba o situace, kdy v životě potřebujeme udělat změnu, ale bojíme se jí a tak nám “raději”mozek vytvoří úzkost, kterou se pak zabýváme místo toho, abychom dělali pro nás důležité kroky. Teď však mluvím spíše obecně, protože neznám plně váš příběh.
Co se týče vaší úzkosti. Zkuste zapátrat odkud plyne. Chtěla byste nyní udělat nějakou změnu, které se bojíte? Pamatujete si chvíli, kdy úzkost vznikla?(toto nemusí být přesné vodítko, vzhledem k tomu, že většinou dojde nejdříve k nevědomému potlačení našich nepříjemných emocí a úzkost tak vznikne ve chvíli, se kterou se nám již nic nepojí-vznikle až následně třeba několik dní až měsíců po potlačení emocí).
Dále se dá pracovat přímo s úzkostí samotnou.Když se bojíte, že se pozvracíte nebo omdlíte, co by se stalo potom?Co by na tom bylo tak hrozného…příklad odpovědi – nemohla bych se postarat o dítě, zůstalo by někde samo, ohrozila bych ho nebo lidé by mě vnímali jako slabou, co by si o mě druzí mysleli apod.
Zkuste také propátrat všechny vaše životní oblasti-co se po porodu změnilo.Jste spokojená s vaším partnerem? Jak se cítíte sama se sebou-př.cítím se na mateřské opuštěná apod.Staly se kromě porodu u vás nějaké další životní změny?
Zkuste si na tyto otázky sama odpověd, už porozumění sama sobě mnohdy pomůže k uvolnění potlačených emocí a tím se i nemoc-úzkost může uvolnit.
Nejvíce bych vám však doporučila zaplatit si pár sezení v poradně, kdy vás terapeut nebo poradce sám navede. Někdy je pro lidi těžké, aby sami rozklíčovali vzniklou úzkost. Doporučila bych vám věnovat si pár hodin pro sebe spolu s poradcem a zbytečně se netrápit.
V naší poradně nabízíme i sezení přes Skype.Já osobně bych vám nejvíce doporučila poradkyni a koučku Hanku Lustikovou, která pracuje se speciální metodu, kdy se dostane otázkami právě do vašeho nevědomí, kde se mohou skrývat vaše potlačené potřeby a emoce.Pokud byste chtěla pracovat s terapeutkou, přes Skype u nás pracuje např.Kateřina Vašíčková,která je také moc šikovná.
Ještě doplňuji pro  více informací článek:

https://psychologie.cz/uzkost-neni-nepritel/

Doufám, že vám odpověd pomohla. V případě potřeby se k nám objednat zavolejte prosím na tel.732816663 nebo vyplňte objednací formulář:

S pozdravemVedoucí poradny Therapia

Tereza Zahrádková
75