Jak se zbavit stresu – Syndrom vyhoření. Vše dělám až na poslední chvíli, v časovém stresu a už nemůžu dál

Doba čtení: 3 minuty, 53 sekund

Dotaz:

Dobrý den,

obávám se, že se pomalu dostávám do situace, kdy mi opět hrozí syndrom vyhoření. Již jsem to jednou prožila před 6 lety, že šlo o toto, jsem si uvědomila až následně. Jsem speciální pedagog a pracuji s mentálně postiženými dětmi. Byla jsem nesmírně aktivní, věnovala jsem své práci mnoho času i sil. Před 6 lety jsem dala výpověď z místa, kde jsem pracovala 15 let.

Už jsem nemohla dál.

Dva roky jsem byla mimo obor, částečně jsem pečovala o těžce nemocnou tchyni, poté jsem hledala uplatnění jako administrativní pracovnice. Nakonec jsem dostala nabídku a vrátila se do speciálního školství s tím, že budu jen učit, nechci žádné další funkce a úkoly. Jenže po 5 letech je to zpátky. Tentokrát mám i problémy zdravotní, byla jsem od září již 4x nemocná, nemůžu se nějak zotavit, jsem stále unavená, znechucená, do školy se mi vůbec nechce, i když moje třída a děti v ní mi nevadí. Kdybych mohla prostě učit, to by mě bavilo. Uvědomila jsem si, že se dostávám do začarovaného kruhu – nemůžu se donutit udělat různé časově náročné a celkem zbytečné práce, které jsou po nás vyžadovány, Vše dělám až na poslední chvíli, v časovém stresu. Je mi 55 let, do důchodu mám ještě daleko, ale nevím, co dál. Můj příjem je důležitý, manžel je čerstvý důchodce a mladší syn dokončuje studium na VŠ. Mám pocit, že mám čím dál více zdravotních potíží, když má jít do školy, nemůžu spát. A vůbec nevidím nikde žádné řešení.

---

Odpověď:

Dobrý den,

ráda bych Vás nejdříve ocenila, že jste našla odvahu napsat. To, že jste si celou situaci uvědomila a připustila si ji, je už první krok k úspěchu. Důležitou roli ve vašem boji proti syndromu vyhoření nyní sehraje odpočinek.

Je důležité, abyste si našla takovou činnost, u které si odpočinete a dopřejete si relaxaci.

To je mnohdy velice obtížné, jelikož nám nezbývá dostatek času, nebo máme pocit, že odpočíváme u přípravy věcí do práce. Tak tomu ale není, odpočinku se Vám může dostat například u procházky do přírody, nebo četby knížky, kterou si už dlouho chystáte přečíst, ale ještě jste nenalezla ten správný okamžik. Pokud ráda malujete, doporučuji pořídit si například v knihkupectví mandaly, které slouží k relaxaci pro dospělé. U malování si můžete navodit příjemnou atmosféru například muzikou, horkým zázvorovým čajem s mátou a medem.

Naučte se říkat NE a hlídejte si své hranice, jelikož zdraví, Vám dává najevo, že by to uvítalo.

Můžete se také zaměřit na své tělo, abyste mu vyjádřila, že ho máte ráda a pečujete o něj. Pokud odkládáte kontakt s přáteli, jelikož nemáte náladu na debatování, tak máte nyní příležitost k setkání, přijdete na jiné myšlenky. Pokud máte dobrou kamarádku, nebojte se jí o svých potížích zmínit a pohovořte si s ní o tom.

V pracovním prostředí se prozatím můžete snažit o navození příjemného prostředí, připravte si například pohodlné sezení ve třídě a stůl si vybavte tak, abyste se za ním cítila vždy příjemně. I drobné změny Vás mohou motivovat k novým aktivitám. Vaše práce je nesmírně náročná, ale také prospěšná a uznání hodná. Denně odvádíte několik let tuto náročnou práci, zkuste požádat zaměstnavatele, aby pro Vaše zdravotní potíže přistoupil k určitým opatřením, jako například snížení těch časově náročných požadavků, které po Vás vyžaduje, Protože přetěžování je nejjednodušší cestou k pocitu stresu a frustrace.

Pokud Vám nevyjde vstříc a ani vaše úsilí na svém odpočinku nepomůže ke zlepšení psychického i fyzického zdraví, dalšími kroky může být změna pracovní pozice či nové vymezení pracovních povinností.

Zkuste se také zamyslet nad tím, čím to je, že se opakovaně dostáváte do stejného začarovaného kruhu. Z vašeho dotazu vyplývá, že se stále o někoho staráte a o někoho pečujete a to mnohdy i na úkor vašeho zdraví. Lidé, kteří se opakovaně starají o druhé často utíkají před sebou samými. Neumějí o sebe pečovat a jediné čím si získávají vlastní hodnotu je právě péčí o druhé, protože skrytě či vědomě doufají, že dostanou pocit uznání. Ten si ale každý z nás musí naučit dávat sám, jelikož když tomu tak není, dostáváme se do pastí workoholismu, syndromu vyhoření či spasitelskému komplexu.

Důležité je naučit se žít vlastní život naplno a uvědomit si, že hodnotu nezískáme přes druhé, ale přes to, že se máme rádi.

Neděláme věci na úkor sebe sama a hlídáme si zdravé hranice ve vztazích. Pokud jste tedy opakovaně nemocná, vaše tělo vám dává jasně najevo, že se nechováte k tělu ani k vaší duši zdravě.

Pokud byste se cítila sama a potřebovala si o tomto tématu popovídat, navštivte naši poradnu a některý z našich odborníků si s vámi rád popovídá a vyslechne vás.

Všechno se zas zlepší až přijdete na to, jak lépe odpočívat a jak se věnovat více sama sobě

S pozdravem

Poradna Therapia