Srdce plus rozum rovná se spokojený vztah
Nemít partnera je pro mnohé z nás známkou neúspěchu. Bojíme se samoty. A tak raději přimhouříme oči.
Je skvělé, že nás partner na začátku výrazně přitahuje, že chemie funguje. Ale co další roky života s ním? Po několika měsících chemie opadne a vystanou rozdíly povah, zájmů, cílů, představ o vztahu a životě, kterým jsme na začátku nevěnovali pozornost.
Na druhou stranu, co když vsadíme na rozum? Usoudíme, že je dobré vybrat si partnera, který je hlavně hodný, spolehlivý a praktický, protože se skvěle postará o děti a pomůže v domácnosti…
Když se ve vztahu příliš přizpůsobujeme, opomíjíme tak své potřeby a ve vztahu tak vzniká a postupně narůstá napětí.
Snažíme se rozumovými argumenty přebít pocit, že nás partner moc nepřitahuje. Po nedlouhé době ale zjistíme, že je sice spolehlivý a stará se, ale nepřitahuje nás už vůbec. Začneme se vyhýbat jakékoli intimní chvíli.
Ať už je to v případě absence rozumu nebo chemie, ocitneme se po pár měsících ve vyprahlém vztahu.
Princ to být nemusí. Tak kdo?
I když si to málokdo přizná, často máme vedle sebe partnera jednoduše proto, že byl k mání. Lidé se bojí samoty. Nemít partnera je pro mnoho lidí známkou neúspěchu. Pochybujeme, jestli na nás čeká ten, se kterým “to bude ono”. A tak raději přimhouříme oči nad některými důležitými faktory…
I když si to málokdo přizná, často máme vedle sebe partnera jednoduše proto, že byl k mání.
Nejde o hledání vysněného prince bez chyb, ale každý by si měl přinejmenším udělat představu o svém budoucím partnerovi. Zkuste si odpovědět na zdánlivě jednoduché otázky:
- Jak by měl vypadat?
- Jakou povahu má mít?
- Jak chcete trávit volný čas?
- Které vlastnosti byste na něm obdivovali?
- Jaký má mít životní styl a cíle? Shodují se s vašimi?
Lidé dělají velmi často opak: přizpůsobují se. Vědí, co by si ve vztahu představovali, ale dělají až příliš velké kompromisy. Když se ve vztahu příliš přizpůsobujeme, opomíjíme tak své potřeby a ve vztahu tak vzniká a postupně narůstá napětí. Začneme od partnera vyžadovat něco, co nám nemůže dát.
Hledejte tedy rozumem toho partnera, se kterým byste chtěli opravdu žít, a neopomíjejte přitažlivost, “chemii”, chcete-li, která je základem vztahu.
Jaké jsou vaše zkušenosti? Mívají v období zamilovanosti jednoznačně navrch iracionální pocity, nebo se vám daří zapojit i rozum? Poslechli jste ho už někdy?
Abyste neskončili s někým, kdo k vám nepatří, jen proto, že na chvíli měla “chemie” navrch, přemýšlejte dál o výběru vašeho životního partnera. Třeba při návštěvě facebookové stránky partnera, kterého jsme si vybrali my 🙂