Našel jsem u syna (ZŠ) cigaretu, jak nyní zareagovat?

Našel jsem u syna (ZŠ) cigaretu, jak nyní zareagovat?

Dobrý den prosím jsem otec a při úklidu jsem našel u 13leteho syna elektronickou cigaretu já i žena jsme nekuřáci nikdo s příbuzných také nekouří jak se mám zachovat vím že násilí nic neřeší/sám jsem byl bit jako řemen ale toto bych si ani sám nedovolil v mich letech je mi 50 a v mě době to bylo jine/ nejhorší že jsem zjistil že to dokoukal od staršího kluka tomu je15 pryč a jak jsem na ně narukoval tak vyšlo najevo že ji má také prosím nechci udělat nějakou chybu jinak se mladší v7 třídě ici výborně a starší je v 1 ročníku a to už je trošku horší budu čekat na Vaši odpověď

Našel jsem u syna (ZŠ) cigaretu, jak nyní zareagovat?

Dobrý den,

děkuji vám za důvěru. Úplně vám rozumím, že máte o vašeho syna strach a nechcete udělat chybu v komunikaci s ním, navíc ohledně takového citlivého tématu jakým je možná počínající závislost. Je od vás moc hezké, že se snažíte najít cestu, jak se v takovéto situaci jako otec zachovat. Rozumím, že s dětmi v tomhle věku může být komunikace složitá a je těžké sledovat, že ještě nedávno malé děti hrající si s autíčky teď mají svoji hlavu a nacházíte u nich cigarety. Puberta je období, ve kterém se lidé hledají, lomcují s nimi hormony, mění se jim těla z dětských v dospělé, okoušejí úplně nové postavení ve světě, ve vztazích. Často jsou ze všeho zmatení a neví si s tím rady, jsou často pod také tlakem vrstevníků, chtějí být mezi oblíbení, proto jsou i náchylnější k experimentování s drogami. Zmiňujete se o starším bratrovi, snaha ho napodobovat samozřejmě může hrát také velkou roli. Mohu vás ale uklidnit, že toto může být jen přechodné období, chce to především dávku porozumění a trpělivosti.

Jak správně sám říkáte, tělesné tresty by v takovém případě nikam nevedly, možná by naopak vyvolaly ještě větší vzdor. To stejné by platilo asi i v případě, kdy byste synovi dával přísné tresty a káral ho kvůli tomu. Doporučila bych vám, abyste zvolil jinou strategii a jednal se synem jako se sobě rovným, to ocení nejvíce. Můžete s ním třeba vyrazit na večeři nebo někam mimo prostředí domova, kde se bude cítit uvolněně. I když můžete být plný emocí, cítit se například rozčílený, je důležité zůstat v klidu, aby vás syn plně poslouchal a měl pocit, že je pro vás důležitý a že mu rozumíte.

Našel jsem u syna (ZŠ) cigaretu, jak nyní zareagovat?

Zkuste ho pochopit, zeptejte se ho s opravdovým zájmem na to, proč vlastně kouří. Nechte ho mluvit, věnujte mu pozornost. Potom mu můžete vysvětlit, jaké jsou důsledky kouření. Ukažte mu je z dlouhodobého hlediska, co se krok po kroku může stát, k čemu závislost vede, proveďte ho tím procesem, informujte se o tom. Sdělte mu, že mu to říkáte teď, protože čím dřív s tím skončí, tím to bude jednodušší. Zdůraznit můžete negativní dopady, které ho budou v tomhle věku zajímat- spíše než o zdravotním hledisku, můžete mluvit například o vzhledu- o tom, jak mají kuřáci časem ošklivé zuby, nehty… že ty nejlepší holky chtějí nekuřáky, protože jim nesmrdí z pusy, atd., přizpůsobte se jeho nynějším prioritám. Můžete se ho naopak snažit motivovat ke zdravému životnímu stylu, ke cvičení, ukázat mu v tomhle směru nějaký mužský vzor.

Zkuste syna pozitivně motivovat, pochvalte ho, když zvládne být bez své cigarety. Snažte se ve svých dětech budovat sebevědomí, zajímejte se o ně a dávejte jim najevo, že je máte rádi. To je jeden z hlavních klíčů úspěchu. Zajistěte, aby měl syn smysluplné aktivity a netrávil tak přebytek času mezi lidmi, kteří ho v kouření podporují. Ovšem smiřte se s tím, že úplnou kontrolu nad tím, co dělá venku, mít nemůžete. Můžete mu však i nadále být vzorem a představovat pro něj zkušeného muže, který bude pro svého syna oporou a předá mu potřebné informace do života, které mu můžou pomoct nasměrovat ho správným směrem. Pokud nechcete synovo chování podporovat, řekněte mu, že je to jeho volba, ale vy ho v tomto nechcete sponzorovat, protože o něj máte starost a to co dělá, je v jeho věku nelegální. Můžete mu navrhnout, že mu za takových okolností snížíte kapesné.

Kdybyste cítil, že se věci zhoršují nebo si nevěděl rady, můžete se obrátit na psychologickou pomoc, třeba i na školního psychologa. Ale nevyvíjejte na něj zbytečný tlak, pokud to nebude opravdu nutné. Budu vám držet palce, ať vše zvládnete.

Mějte se hezky.

Klára