Manželská krize – Manžel miluje jinou. Tolerovat či netolerovat nevěru?

 Doba čtení: 5 minut
 Dobrý den,

rozhodla jsem se na vás obrátit s žádostí o radu, protože si v současné době nev ím rady, jak se svým životem dál.

Obsah

Můj manžel po 14 letech společného života potkal jinou  ženu.

Paradox je, že do té doby jsme neměli sebemenší neshody v manželství, což mi sám potvrdil, když se mi snažil celou situaci vysvětlit. Ať v žádném případě nehledám chybu v sobě, že se mnou byl vždycky spokojený a že mi nemá absolutně co vytknout. Že si je prý i dokonce vědom toho, že lepší nenajde. Což je možná ještě horší, než kdyby následovaly výčitky, co všechno jsem udělala špatně. Do té doby se nám nikdy nic podobného nepřihodilo (ani z jedné strany) a v životě by mě nenapadlo, že budeme někdy něco takového řešit.

 

Můj manžel je velice zásadový typ a vím, že jsme si nikdy nelhali. Neměli jsme potřebu se kontrolovat, nedůvěřovat si. Před cca měsícem mi oznámil, že potkal ženu, která ho nevysvětlitelně přitahuje a on této přitažlivosti nedokáže odolat, přestože se prý snaží.

Naopak vždy každému tvrdil, že zamilovat se člověk může jen, když sám chce, že by se mu nikdy nic takového nemohlo stát, že má vždy city pod kontrolou. Je dosti racionální ­ typ. Přesto nyní přiznává, že tohle nečekal ani v nejhorším snu a že tomu nikdy nešel naproti, ani nic jinde nevyhledával. A opravdu náš vztah byl vždy bez problémů, sice jistý stereotyp, ale stále jsme se měli rádi. Neustále si prokazovali takové ty drobné denní něžnosti (objetí, letmá pusa, vzetí za ruku na procházce). O to nepochopitelnější se tato situace zdá.

Znají se 2 měsíce a první měsíc se s tím prý snažil vypořádat sám bez toho, aniž by mi cokoliv řekl. Bohužel zatím s tím prý nedokáže nic udělat a proto se rozhodl se mi k této přitažlivosti sám od sebe přiznat.

Sex prý spolu zatím neměli, na jednu stranu mi řekl, že je doslova poblouzněný. Na druhou stranu si nedovede představit, že bude žít beze mě a dcerky.

Umí si prý klást racionální otázky, ale neumí prý na ně absolutně odpovědět. Na mé argumenty, jestli chce zahodit 14 báječných let, náš vztah, dceru, majetek řekl, že takhle daleko nedokáže myslet, že teď řeší pouze to poblouznění. Cením si toho, že se mi svěřil, vím, že kdyby to skončilo, neměla bych problém zapomenout a obnovit svou důvěru, ale na druhou stranu mě celá situace neskutečně bolí a nevím, co dál.

Prý potřebuje čas…

Vím, že mu ho musím dát, ale ta nejistota je naprosto ubíjející, jsem zničená, nešťastná. Odcházet zatím nechce, doma se věnuje rekonstrukci domu, normálně funguje ve vztahu ke mně, domácnosti, dceři – z jeho mluvy občas vyplynou věci, že do budoucna s námi stále počítá (právě, když například zmiňuje, jak z dlouhodobého hlediska opraví to, či ono).

Možná právě proto, že si sebe s manželem navzájem hodně vážíme, vše proběhlo bez hádek, nějakých větších emocí – silná slova, okamžité rozchody apod. Jsme schopni vedle sebe zatím normálně fungovat, bavíme se jako dřív, dokonce máme stále sex, ale je znát to napětí a já často potají brečím do polštáře. Na mou žádost, zda je ochoten se s tou druhou ženou přestat vídat, tak řekl, že to zatím nedokáže, že to již zkoušel.

Rozhodla jsem se dát mu tolik času, kolik bude potřebovat a budu doufat, že i já toto období nějak zvládnu. Ta bezmoc cokoliv ovlivnit je pro mě hodně ubíjející.

Chtěla bych Vás moc požádat o radu, jak se v takové situaci chovat – zda naléhat a nutit manžela k nějakému rychlému rozhodnutí nebo jen nečinně čekat, jak se situace vyvine a jak se manžel rozhodne?! A zda se od něj snažit citově odpoutat, abych v případě definitivní­ho rozchodu byla již trochu připravená na nejhorší a nebo se naopak snažit dávat manželovi najevo svou lásku a tak se ho snažit trochu ovlivnit?!

Je ještě nějaká šance na záchranu – v tuto chvíli mám pocit, že manžel je „totálně zblblý a ovládá ho jen chemie “?! Měla bych navštívit odborníka přes vztahy?!

Obávám se, že manžel těmto věcem („vykecat se“) moc nevěří, tak že na nějakou společnou konzultaci by asi stejně nedošlo.

Předem moc děkuji za odpověď.


Názor odborníka

Dobrý den, Lenko,

je až obdivuhodné, jak skvěle jste se zachovala.

Hádky a výčitky by v tomto případě určitě nic nevyřešily, naopak celou situaci zhoršily. Máte správný přístup, když necháváte manželovi čas a prostor, na druhou stranu se ale nenechte citově vydírat.

Klidně si stanovte nějaký časový úsek, který manželovi navrhnete s tím, že by se do této doby rozhodl. Vysvětlete mu, jak je pro Vás nejistota ubíjející, aby měl motivaci k řešení situace a nenechával to takzvaně “vyhnít”, že to nějak dopadne.

Myslím, že šance na záchranu je, terapie by byla prospěšná, pokud ji manželovi nechcete navrhnout, můžete docházet zatím samostatně, pomůže Vám k psychické rovnováze.

Na rozchod se nedá připravit.

Spíše se zaměřte sama na sebe. Dělejte věci u kterých se odreagujete, které Vás baví. Najděte si čas sama pro sebe.

Určitě  prospěje, když manžel uvidí, že má doma sebevědomou ženu plnou energie a lásky. Nedoporučuji dělat, že jste připravená na obě varianty, nebo nějaké ironické připomínky o odchodu nebo druhé ženě.

Klidně manželovi dokazujte nadále svou lásku drobnými gesty, to ale neznamená, že s ním musíte mít za téhle situace sex, pokud Vám to momentálně není příjemné, nebojte se vyslovit omluvu, že potřebujete také čas, prostor.

Možná tím manžel také pochopí, že už si Vás nemůže vzít, vždy a třeba by i ucítil, jak by mu bylo, kdyby o Vás přišel. Nechala bych to spíše na vášni, kdyby vzplanula jiskra. Nedoporučuji Vám se například prostřednictvím sexu ujišťovat, jestli je ještě stále “Váš”.

Přeji Vám hodně energie a úspěchů v životě.

Poradna THERAPIA