Dospělá komunikace-jak se respektovat

V nedávné době mě zaujala kniha Respektovat a být respektován. Je zaměřená na komunikaci ve vztazích a zejména na komunikaci ve výchově dětí. Přišlo mi zajímavé, nakolik se nám v partnerských rolích opakuje komunikace, kterou jsme často slyšeli od svých rodičů v dětství. V terapii se setkávám s tím, jaké škody může tento přístup napáchat.

Většina z nás si jistě vzpomene na rodičovské příkazy nebo výčitky či křik. Rodič nemusel být žádný tyran, mohl být hodný a přející, ale přesto neuměl sdělovat požadavky svému dítěti tak, aby ho respektoval a aby mohlo dítě respektovat jeho.

Z takového dítěte se pak stal dospělý, který stejně neefektivně komunikuje se svým partnerem a on s ním. Důsledkem neefektivní komunikace je nerespekt partnerů k sobě navzájem.

Kdo je tady velký?

Jak komunikujete vy se svým partnerem? Chováte se k sobě v komunikaci partnersky, nebo jako rodič a dítě? Chcete se více respektovat?

Komunikace partnera jako “rodiče”:

• Ty zase, vždycky pořád… (obviňování a zobecňování)
• Měl/a by sis uvědomit.. (poučování)
• Tohle jsi udělal/a špatně! (kritika)
• Já (někdo) kvůli tobě… (výčitka)
• Chováš se jako, jsi jako… (nálepkování)
• Okamžitě udělej…! (rozkazy)
• Křik
• Jestli to uděláš, tak …! (vyhrožování)
• Podívej se na…, ten/ta je lepší (srovnávání)
• Já pro tebe…, a ty nic (poukaz na vlastní zásluhy)
• Ty jsi ale… (urážky)
• Ty ses teda zase vyznamenal! (ironie, shazování)

Efektivní “partnerská” komunikace:

• Co s tím uděláme? Co si o tom myslíš?
• Uděláš to tak, nebo tak?
• Uděláš to teď, nebo až po práci?
• Pomohlo by mi, kdybys…
• Vidím, slyším, že (bez hodnocení druhé osoby)

V partnerské efektivní komunikaci jde zejména o osvobození se od příkazů, zákazů a jakéhokoli hodnocení druhé osoby. Nehodnotit druhého v komunikaci je velmi důležité. Proč? Pokud v komunikaci druhého hodnotíme, nereaguje na obsah našeho sdělení, ale dostává se do obrany či útoku.

Případ pohozených ponožek

Můžeme si ukázat jednoduchý příklad s uklízením. Rozčiluje vás, když po sobě partner neuklízí?

Neefektivní věta by zněla:

• Ty si po sobě zase neuklidil! Nikdy doma nic neuděláš! Já se tady pro tebe můžu přetrhnout, a ty ze mě děláš jen služku!

Máme tu tedy kombinaci křiku, výčitek, obviňování, zobecnění situace (nikdy doma nic neuděláš…). Ano, cílem je, aby partner začal po sobě uklízet, protože už vás to štve, ale myslíte, že tohle zabere? Reakce partnera, v tomto případě muže, bude v té chvíli obrana nebo útok. Pokud se zcela neuzavře, bude se soustředit na obranu, nikoli na změnu situace.

Efektivní komunikace by tedy mohla znít:

• Vidím, že tu je hodně neumytého nádobí a neuklizeného oblečení. Pomohlo by mi, kdybychom měli doma hezky uklizeno. Co si o tom myslíš ty? Co s tím uděláme? Kdy bys během dneška zvládl uklidit své věci?

Takto jsme tedy osvobodili komunikaci od jakéhokoli hodnocení a jde nám o úklid domácnosti jako takový. Mnozí z vás nyní možná namítnou, že je to mírný způsob, který nemůže fungovat. Ano, chce to trochu tréninku a trpělivosti, ale rozhodně tím zabráníte zbytečné obraně partnera. Ten na váš křik stejně vůbec nereagoval, nebo uklidil, aby měl klid, ale příště po sobě zase nechal nepořádek.

Žijeme často s pocitem, že pokud druhému dobře vysvětlíme, jak dělá věci špatně a jak jsme to my mysleli dobře, celá situace se tak napraví.

Pokud váš partner nereaguje ani na partnerskou komunikaci, nezoufejte. Důležité je stále zachovat klid. Muž reaguje často lépe na činy než na slova. Pokud tedy po sobě stále neuklízí, měla by z toho pro něj plynout nějaká nevýhoda, důsledek. Nikoli však pomsta!

Nesmí se z toho stát obchod:

• Tak když ty to pro mě neuděláš, tak já nebudu pro tebe vařit!

Můžete třeba zareagovat na jeho potřeby:

• Ráda bych s tebou chodila sportovat a trávila s tebou více času, ale musím svůj čas věnovat úklidu nepořádku po nás obou.
• Všimla jsem si, že se nepořádek doma ještě nezměnil. Chápu, že máš i jiné starosti, ale ani já pak nemám čas sama na sebe. Dohodneme se tedy, že nebudu přes týden moc vařit, abych stihla doma uklízet. Můžeš si tedy po cestě domů z práce zajít do restaurace.

Slyším a rozumím

Začněte se soustředit na svou komunikaci v partnerském vztahu. Využíváte výčitky, křičíte, urážíte se? Zkuste začít postupně měnit svůj způsob komunikace ve vztahu. Pak máte vyšší šanci vytvořit partnerství, kde se budete respektovat a více si rozumět.

Na párovém sezení se opakovaně stává, že se partneři navzájem neposlouchají. Pouze se slyší, ale v hlavě už si připravují vlastní reakci na partnerovo sdělení. Snaží se v komunikaci s druhým vyhrát a dostatečně se obhájit.

Žijeme často s pocitem, že pokud druhému dobře vysvětlíme, jak dělá věci špatně a jak jsme to my mysleli dobře, celá situace se tak napraví. Partner ale při takovém jednání slyší pouze hodnocení své osoby, a není tak schopen se soustředit na naše potřeby a plně jim porozumět. V partnerství nejde o objektivní pravdu a vítězství, ale o porozumění sobě navzájem.